V první řadě jedna důležitá poznámka – ke čtení tohoto textu, který popisuje zážitky z MS v hokeji 2017, je nezbytně nutné pustit si oficiální hymnu šampionátu od Cascady – Playground. I když vám to na první poslech nepřijde, ta písnička je perfektní a my všichni, co jsme tam byli, to potvrdíme!

Psalo se 7. března, bylo krátce po úterním poledni a já jsem řešil některé věci ohledně školy. V tu ránu mi přišla zpráva od Davida Schlegela. Bál jsem se, že jsem něco vyvedl, ovšem David se pouze zeptal, jestli umím pracovat s kamerou. Tak jsem mu jednoduše odvětil, že s kamerou již nějaké zkušenosti mám a pracovat

Upozornění: Následující text (satirické dílo) pochopí pár jedinců s vytříbeným humorem, či pár šílených čtenářů. Oběma skupinám předěm děkuji za porozumění a ostatním se omlouvám za způsobené zdravotní komplikace.

Už když jsme před třemi lety psal na Onlajnech svůj první zápas (moc dobře si jej pamatuji, byl to šlágr KHL mezi Chabarovskem a Novokuzněckem, k němuž ani nebyl stream), tak jsem ani v koutku duše nepomyslel, že bych se jednou mohl někam podívat, natož na tak velkolepou akci, jakým Mistrovství světa v hokeji bezpochyby je. Ale pěkně

Když jsem se před třemi lety stal redaktorem znovu extraligové Mladé Boleslavi a šéfredaktorka Jitka Čechová mi vyprávěla své zážitky z MS hokeje ve Švédsku, vzhlížel jsem k ní se značným obdivem a v přesvědčení, že něco takového se mě asi týkat nebude. Práce v redakci mě však pohltila a hned první sezóna v redakci byla velice úspěšná -

Už odmala jsem se vždycky těšil na květen. Ne proto, že je venku teplo a všechno kvete, ale proto, že je na programu mistrovství světa v ledním hokeji. Jako každý správný Čech jsem se pokaždé posadil před televizi a držel palce naší reprezentaci. Podobný plán jsem měl i letos, ale Áda mi ho trochu překazil.

Majstrovstvá sveta v hokeji som sledoval od detstva. Registroval som už prvú slovenskú medailu v roku 2000, ale aktívnejšie som sa zaujímal až o nasledujúce šampionáty. Stále mám krásne spomienky na historické zlato v Göteborgu, no takisto na striebro a bronz z Helsínk, ktoré delilo až deväť rokov.

Splnit si svůj dětský sen v sedmnácti letech? Ano, mně se to povedlo. Začalo to den po Novém roce, když mi David napsal, že se těší na společnou cestu na mistrovství světa. Stoprocentní jistotu jsem měl až v době, kdy přišlo potvrzení o akreditaci. V tu chvíli jsme začali zařizovat všechny věci ohledně cesty. My? Ano, rodiče

Letos v květnu se mi naskytla výjimečná příležitost zažít hokejové mistrovství světa na vlastní kůži. Po počáteční nejistotě jsem měl navíc možnost nahlédnout za oponu šampionátu v obou jeho dějištích, jak v Kolíně, tak v Paříži. Jak to probíhalo, co jsem zažil a na co budu nejvíce vzpomínat? O tom vám teď budu vyprávět.