V sobotu se žádný hokej nehrál, byl volný den a protože nejsme peciválové, rozhodli jsme se opět vyrazit do města. Naše luxusní ubytování v Českém domě jsme opustili po vydatném obědě, díky kterému jsem si splnil část svého osobního plánu a ochutnal typická ruská jídla.
Okusil jsem totiž pravý nefalšovaný ruský boršč a kuřecí šašliky. Hlavně druhý chod byl velice chutný, takže pro ty, co se do Ruska chystají, mohu tuto pochoutku vřele doporučit. I když Havířovský David se tvářil při jeho požívání tak nějak zvláštně.
Po krátké siestě jsem tedy vyšli vstříc dalším moskevským zážitkům a metrem se přesunuli do centra. Po výstupu ze stanice podzemní dráhy naši pozornost upoutala tzv. čokoládnica, což je zařízení nabízející podobné služby jako naše kavárny či cukrárny. Pokračovali jsme tak v testování dalších ruských jídel.
Tentokrát nám neunikly blinčiky, což je zdejší tradičný pokrm podobný našim palačinkám a dá se jíst jak ve slané, tak sladké formě. My jsme zvolili druhou variantu, bylo to ólrájt. Pak jsme pokračovali v prohlídce města a někteří z nás už nevydrželi naléhání stánkařů na vánočním jarmarku a nakoupili řadu zajímavých a ojedinělých produktů. Počasí nám sice příliš nepřálo, pršelo a foukal silný vítr, ale ani to nás nemohlo odradit od fotografování.
Navštívili jsme také vůbec první fastfoodový řetězec firmy McDonald´s v Rusku, který v roce 1990 otevíral sám vůdce tehdejšího SSSR Michail Sergejevič Gorbačov. Nejzajímavější na tomto mekáči ovšem byla fronta na WC, ve které čekal zase jiný slavný vůdce – Áda skoro půlhodiny.
Při cestě zpátky do hotelu jsme ještě zabrousili do místního marketu a nakoupili si stylově několik lahví ruského piva Baltika. Právě pivovar Baltika byl totiž v letech 1997 – 2004 hlavním sponzorem dnešního Channel One Cupu, dříve Poháru Izvestijí.
Po krátkém odpočinku na hotelovém pokoji jsme se odebrali do sauny, abychom tak nepodcenili regeneraci před dalšími zápasy. Ráno jsme na snídani potkali prezidenta ČSLH Tomáše Krále a pár českých novinářů, kterých do Ruska nepřijelo mnoho. Uvidíme, snad se před nimi v Chodynce příliš neztrapníme.
