Něco o mých začátcích ve firmě eSports a také o dobách před jejím vznikem

Už dlouho se mi v hlavě rodila myšlenka sepsat blog o mých začátcích se psaním online přenosů pro tak skvělou a takřka rodinnou firmu, jakou eSports bezpochyby je. Nápad uskutečnit mé myšlenky v realitu se zrodil včerejšího dne (pozn. 29. 7. 2013 po uveřejnění blogu z posledního srazu eSports Tomášem Pavlíkem a také po informaci od našeho nejvyššího “šéfa” Davida Schlegela, že kdo by chtěl také sepsat nějaký ten blog, nechť tak učiní a poté bude také na stránkách blogů esports zveřejněn). Tohle mě doopravdy dokopalo k tomu, že mé dlouhodobé myšlenky doopravdy hodím i na “papír” :-).

Tak nejprve hezky pěkně popořádku. Informovat o právě probíhajících situacích v zápasech ve druhé hokejové lize se zrodil věru už zhruba před nějakými cca třinácti lety, ne-li déle :-). Ano opravdu je to už taková porce hokejových let v mém životě. Tehdy jsem se dala do kontaktu s Hankou Ježkovou, která v té době dělala vedoucí mužstva HC Klášterec nad Ohří. A právě v těchto dobách mi tenkrát napsala email, zda bych se nechtěla účastnit informování o zápasech z naší druhé ligy skupiny západ. Já jsem si řekla, proč ne, ale jakým způsobem to zrealizovat? To byla otázka na Hanču, která mi poté odpověděla, že byl zřízen jednotný email sms.zapad@email.com (snad jsem adresu napsala správně, ale i kdyby ne, o to vlastně ani vůbec nejde 🙂 ), kam se po jakékoli situaci, která na ledě nastane, pošle sms typu kdo dal branku, zda bylo nařízeno trestné střílení atd. Byl vytvořen i filtr všem účastníkům tohoto tehdy “vymakaného projektu” a každému z nás po veškerých změnách ze všech týmů přišla sms se změnami stavů z takřka ze všech utkání. Tehdy byl v tomto projektu interesován i Honza Chlubna z Karlových Varů. Byl to opravdu skvělý nápad, neboť poté jsme mohli my, jakožto i redaktoři začátečníci na svých webech klubů zmiňovat i informace o dalších utkáních. V té době ještě nebyl internet tak úplně rozšířený, jako je tomu dnes. Nebylo Facebooků, Twiterů, Googlůůů, atd. A i přes to všechno se našel někdo, kdo tímto způsobem “oživil” všechna utkání, tedy téměř všechna. A mám dojem, že to tenkrát byl muž s přezdívkou “marken”, který mezi námi bohužel už není. Po něm byl následně pojmenován i eshop eSports www.marken.cz. Snad jsem si to pamatovala dobře, a pokud to byl někdo jiný, pak se omlouvám. Ale ono je to asi i jedno, šlo hlavně o to, že to všechno takto vlastně začalo.

Takhle jsme utkání dělali do roku 2001, než přišel nápad Davida Schlegela a Michala Berga založit firmu eSports, která se bude zaměřovat na online přenosy. A tenkrát mě skutečně “Áda”, jak se Davidovi přezdívá, oslovil, zda bych neměla chuť v nově vznikající firmě plné mladých a hlavně nadšených lidí, spolupracovat. Co k tomu dodat, asi snad nic. Protože na takovou nabídku se prostě nedá nekývnout. Spolupráci jsem tedy přijala a má kariéra mohla v eSports začít :-).

Začátky to byly takové, že nejrpve se psaly pouze změny stavu utkání (v dnešní době jsou změny spíše už jen vyjímečné jak jistě všichni víme, ale přesto ještě jsou, neboť to někdy prostě jinak udělat nejde). Ale pro mnohé fanoušky to bylo něco nového a podle ohlasů nejen na našem klubovém webu, se tyto změny dočkaly vesměs kladného přijetí. Zhruba po pěti letech, asi v roce 2006 jsem začala přemýšlet o tom, že jen změny stavu už nestačí. Né že by mi někdo z fanoušků či ostatních lidí psali, že chtějí něco víc, ale i mě samotné to už nestačilo. Začala jsem tedy řešit dilema, co s tím. V té době jsem ještě neměla notebook, ale už jsem měla celkem slušný telefon s připojením na internet 🙂 No dotykáč s androidem to ještě nebyl 🙂 A tak jsem oslovila znovu Davida, zda bych aspoň nemohla někomu, kdo má zrovna službu, psát podrobnější online přes tehdy velmi populární komunikátor ICQ. David mi okamžitě odpověděl, že není vůbec žádný problém. Den na to jsem hned informovala denní službu. Byl to tenkrát Martin Gahler, který bez problému souhlasil. Od té doby se to stalo takřka pravidlem, převážně jsem vždy měla štěstí, že měl službu zrovna on, nebo jeho drahá polovička Kačka Hodková :-). Při dalších utkáních už jsem jim tradiční větu:”ahojky, mohu dnes zase přes ICQ?” psát nemusela. Pokaždé, když měli službu už sami psali dnes jako obvykle? :-). Občas měl samozřejmě službu i někdo jiný, ale ani to nebyl nikdy problém. Tímto způsobem jsem to dělala do konce kalendářního roku 2011. Aspoň tedy myslím. Protože právě na konci roku 2011 jsem k Ježíšku 😀 dostala můj první mobilní telefon s androidem, který používám dodnes a jsem maximálně pro jeho všestranné využití maximáně spokojená. Je to Samsung Galaxy S2. V době vánočních svátků jsem přemýšlela, že když mám telefon s celkem velkým displayem, mohla bych se pokusit dělat online přenosy už sama přímo v adminu onlinů. Neváhala jsem proto oslovit Aleše Strouhu, zda bych se mohla začít učit pracovat s onliny už úplně sama. Aleš byl pochopitelně moc rád a předal mi přístup do administrace, poslal mi podrobný návod, jak se v “tom” všem orientovat a založil mi poté tzv. zkušební online přenos. Začala jsem tedy pečlivě studovat, co a jak kde mačkat, abych poté v ostrém provozu neudělala chybu. Ze začátku mi to přišlo hrozně složité, až člověk nakonec sám přijde, že je to vlastně všechno hrozně jednoduché :-). Přes přestávku právě o Vánocích jsem vše pilovala, až přišla první lednová neděle po novém roce, kdy mě čekal můj první start v psaní online přenosu. Tenkrát měl službu opět Martin Gahler a opět mi psal, tak jak dnes, opět klasika? A já mu tenkrát napsala, že dnes přes ICQ ne, neboť poprvé budu zkoušet psaní onlinu sama. Martin mi napsal, ať se toho nebojím a popřál hodně štěstí. Já jsem za ta slova byla ráda, protože asi jako každý člověk, když dělá něco jednou poprvé, má určitě trému. A já jí měla. Normálně se mi klepaly ruce a asi pět minut před úvodní buly jsem si říkala, že to nedám. 🙂 Ale opak byl pravdou. Vžila jsem se do všeho takřka okamžitě a od druhé třetiny už jsem byla obrazně řečeno jako otřelý profík :-). Ne že bych si chtěla fandit, takové věci já nemám v povaze, jsem spíše člověk, který se hodně podceňuje a dle slov mnohých v mém okolí prý mnohdy úplně zbytečně. Tím otřelým profíkem jsem měla na mysli to, že jsem se přestala bát a brala jsem to jako úplně normální věc. Od té doby začal být můj “galaxík androidík” jak přezdívám můj telefon, tvrdou součástí mé práce pro eSports a stal se doslova dříčem ledu :-D. Na konci sezóny v roce 2012 jsem dostala nový notebook (ten předchozí co jsme doma měli už začal dosluhovat, navíc byl celkem objemný a těžký), a tak jsme zakoupili nový, mnohem menší a také i lehčí. A v té době se mi před nadcházející sezónou 2012-2013 zrodila další myšlenka, jak si “onlajny” zase trochu vylepšit a hlavně “zpohodlnit”. Protože přeci jenom jak všichni dobře víme, psaní na PC je určitě mnohem příjemnější, než na mobilu, byť i tam jsem zvládala psát díky režimu na šířku celkem svižně. Pokusila jsem se tedy na prvních přátelácích loni v srpnu vyzkoušet můj notebook v terénu. Náš manažer Honza Havlíček mi tenkrát říkal, ať chodím do VIP salónku, který je umístěn v levém horním rohu útrob našeho zimního stadionu, že tam budu mít klid a teplo :-). Jenomže já jako správný fanoušek, či spíše hokejový maniak 🙂 jsem takovou možnost odmítla. Protože potřebuji být přímo v dění, kde je klasický hluk bubnů, tzv. vůně ledu a vůbec být v okolí mých letitých známých, kteří sedávají vedle nás. Takové prostředí by mi VIP salónek nenabídl :-). A tak jsem zasedla na své klasické místo (druhá řada žlutých sedaček nad naší střídačkou, kde sedáváme už 15 let) :-), připravila jsem si tedy své nádobíčko, propojila jsem si telefon a na něm zapla wifi tethering (pro případ, kdyby vypadla wifi na zimáku, abych mohla v onlinech pokračovat přes data v telefonu a čtoucí divák u online přenosu nic nepoznal), přichystala zápis, vyplnila soupisku a s notebookem na kolenou v hledišti jsem “vyrobila” svůj první online na tomto zařízení. A nakonec se mi to zalíbilo natolik, že jsem takto dělala úplně celou sezónu.

V únoru letošního roku jsem si řekla, že bych si chtěla vyzkoušet psaní i jiných onlinů, než je jenom hokej u nás v Děčíně. Aleš Strouha mi tedy udělal přístup i na ostatní sporty a dá se říci, že právě od této chvíle jsem se začala eSports(u) věnovat mnohem více, než tomu bylo dosud. Pak přišel plánovač, o kterém jsem do té doby nevěděla, a začalo “klikání” na utkání, která byla volná a má rozšířená práce pro eSports mohla vesele začít. Mým osudným dnem, kdy jsem dlouho váhala nad kliknutím na můj první zápas KHL, kdy Lev Praha hrál na půdě CSKA Moskva, v domění, že je to natolik důležitý zápas a abych ho vůbec zvládla, jsem si řekla, člověk to prostě musí zkusit, aby si dokázal, zda na to má. Takže jsem si toto utkání vzala a online napsala. Nakonec z toho byl celkem dlouhý online, neboť utkání šlo do prodloužení a trvalo téměř 75 minut. Pak jsem si uvědomila, že je to vlastně zápas jako každý jiný a tréma musela jít prostě stranou :-). http://www.onlajny.com/match/index/id/56923 – to je on, mého srdce šampion :-). Pak jsem si už neváhala brát další zápasy, pomáhala jsem i s MS nižších kategorií, juniory v ruské MHL atd. atd. Dnešního léta jsem nakoukla i do jiných sportů – basketbal, volejbal, fotbal a také florbal.

V červnu letošního roku jsem v adminu eSports zjistila, že i já jsem byla pozvána na tradiční sraz eSporťáků. Této pozvánky jsem si velice vážila a samozřejmě jsem chtěla poznat všechny mé skvělé kolegy, se kterými jsem v hodně častém kontaktu, také osobně. Musela jsem však tuto pozvánku, ač opravdu velmi nerada, odmítnout, neboť jsem měla rodinné povinnosti, které nešly prostě odložit. Ale určitě se na další sraz pokusím dostavit, abych tu svou druhou rodinu, jak já eSports nazývám, konečně také poznala.

Závěrem mého vůbec prvního blogu v historii 🙂 bych chtěla jen napsat, že moc děkuji všem, kteří se na mé šanci dostat se do tak skvělé organizace, podíleli a tu možnost mi dali. Práce mě hrozně moc baví, dá se říci, že jsem do ní zažraná a každé pondělí, kolem 20. hodiny čekám, až budou v plánovači volné zápasy, které si mohu vzít :-). Je to pro mě opravdu čest podílet se na spolupráci s vámi se všemi a pokud by se naskytla možnost rozšíření, budu jedině moc ráda.

Děkuji všem těm, kteří si můj blog dočetli až do samého konce. Vše jsem psala tak, jak to opravdu cítím, od srdce, neboť tohle vše pro mě hodně znamená. Ještě jednou moc děkuji a přeji všem taktéž úspěšnou práci ve skvělé firmě eSports a hlavně, dělejte to všichni opravdu s láskou, neboť to má opravdu smysl a v onlinech je to určitě vidět, že jsme parta lidí, která to dělá s nadšením. Okolí toto doopravdy vnímá. 🙂

Krásný zbytek léta přeji úplně všem, i když já se tedy už docela těším “k ledu” 😀

Vendy Zdražilová, HC Děčín