Covid nám rapidně zkrátil cestu. Místo celodenní štreky do amerického Plymouth v roce 2020 jsme nakonec zamířili až na mistrovství světa hokejistů do 18 let 2022. To se konalo v dubnu v německém Landshutu jen dvě hodinky cesty od českých hranic. A byla to paráda, eSports akce prostě nikdy nezklamou. A ani tolik nezáleží na výsledcích českých hokejistů, i když v placku jsme fakt věřili.
Každý z jiného koutu Česka, ale všichni jsme se sešli v Praze. Já z Plzně, Janek Šimek z Opavy, Helča Hegeďová ze Vsetína a Milan Sochor z Havlíčkova Brodu. Hned jsem věděl, že o srandu nebude nouze.
První kuriózní chvilka přišla už při cestě autem na místo šampionátu. „Tak kdo z vás umí německy?“ zeptám se pln očekávání. „Já ani slovo,“ ozve se postupně od všech čtyř pasažérů. No, to jsme teda partička. Tak snad si vystačíme s angličtinou.
Jo, angličtina nějak stačila. Navíc absence znalosti němčiny přinesla jednu velkou výhodu. Všichni jsme si mohli z tohoto námi neoblíbeného jazyka dělat srandu. Zejména nás pak zaujalo slovíčko „kinderkrankenhaus“, na které jsme naráželi každý den cestou na stadion a které nás vždy dokázalo rozesmát.
Zimák v Landshutu nebyl největší, pro účely mistrovství světa osmnáctek však posloužil dobře. Místa ani press room pro novináře tedy nebyly zrovna ideální, ale na psaní onlajnů s notebookem na kolenou už jsem zvyklý. A naštěstí jsme měli přístup do VIP prostor, a tak jsme většinou nezůstali o hladu.
A když hlad přišel, ujal jsem se role kuchaře. Tedy to je asi trochu přehnané, za celý pobyt jsem jen třikrát osmažil slaninu na indukční desce, kterou se nám na ubytování po hodinovém boji podařilo zapnout. Ale každý den zůstalo na mně, abych našel, kam se půjdeme nadlábnout. A z pozitivních ohlasů usuzuji, že jsem „vařil“ dobře.
Práce na šampionátu bylo opravdu hodně. Abych se náhodou neflákal, ke klasickým eSports projektům jsem si přidal i psaní pro deník Právo a sport.cz, kde jsem zaměstnán. Při zápasovém dni jsem tak napsal třeba osm textů a jeden onlajn.
O to větší byla chuť na pivko, které jsme si na ubytování vždy pozdě večer s úlevou otevřeli. A většinou začala diskotéka, někdy dokonce i karaoke. Doporučuju se u zpívání nenatáčet, když neumíte zpívat. Ranní pohled na videa po propařené noci se nevyplácí.
Doufali jsme, že po posledním nedělním zápase bude co slavit. Že poprvé od roku 2014 odveze jakýkoliv český výběr medaili z hokejového mistrovství světa. Kluci na placku měli, ale poslední duely jim nevyšly. V souboji o bronz s Finskem zaostali za svým maximem, které předvedli například ve skupině proti Kanadě (6:5 pr.) nebo ve čtvrtfinále proti Švýcarsku (8:0).
Ale i tak jsme si zchladili žáhu pár pivky a další den na závěr mistrovství si užili ještě výlet do Mnichova. Děkuju celé partičce a hlavně velkému šéfovi Davidu Schlegelovi, že jsem mohl vyrazit na další akci s eSports.cz.
