Už 88. mistrovství světa v hokeji přineslo historický titul USA, další srdceryvné stříbro Švýcarů, zklamání nabušených Tre Kronor i šokující postup Dánů. Až pod nimi se umístili Češi, kteří při pokusu o obhajobu teprve podruhé ze sedmi pokusů skončili už ve čtvrtfinále. Právě ve stínu loňského šampionátu jako by se neslo celé letošní mistrovství…
Platilo to i pro mě. Logicky, protože domácí MS 2024 bylo první seniorské, kterého jsem se zúčastnil jako novinář. Tehdy jsem psal především onlajny a užíval si kombinaci toho, že jsem z první ruky sledoval českou cestu za zlatem, a zároveň jsem byl z arény za tři čtvrtě hodiny doma. „Tohle není pořádné MS,“ říkal mi i proto David Schlegel.
Věděl jsem, na co naráží – na akcích eSports nejde jen o práci, ale i o společnou cestu, hledání schovaných klíčků k ubytování, zkoumání místního jídla a piva a sdílení zážitků a trablů. Zažil jsem si to na MS žen, dvacítkách, osmnáctkách nebo Euro Hockey Tour. Vždy šlo ovšem o podstatně menší partu, zatímco teď se z Česka do Herningu a Stockholmu vydalo přes dvacet lidí.
Já mezi nimi nebyl. Od září jsem totiž na Erasmu v Dortmundu a vyrazil jsem proto po vlastní ose z Německa. Nejdřív devět hodin autobusem do Koldingu, pak dvě hoďky vlaky do Silkeborgu, kousek dalším busem a ještě asi hodinku pěšky – dvacetiminutový taxík by totiž stál přes dva tisíce. Pro firmu jsem se ale rád obětoval.
Popis: Hlavní budova našeho ubytování z pohledu ze zahrady.
Nevadilo to, protože i tak jsem do velkého prázdninového domu dorazil o několik hodin dříve než zbytek výpravy. Padl na mě tak úkol najít klíčky a vyfotit elektroměr – za elektřinu jsme totiž platili podle spotřeby, i proto jsme (minimálně na začátku) byli vyzýváni k šetrnosti. Jak to dopadlo, netuším.
Náš dánský domov se skládal z hlavní budovy, menší přístavby, prádelny, zahrady s grilem a herny s pingpongovým stolem, kulečníkem, PlayStationem, šipkami a saunou. Už teď musí být jasné, že nešlo o nejlevnější ubytování, ale pro dvacetičlennou partu bylo myslím naprosto ideální. Objekt byl dost velký, aby si každý našel prostor pro sebe, a zároveň měl dost společných prostor a především zmíněný pinčes, který se hrál každý večer až do noci.
Klidné bylo i okolí, které vedle silnic tvořily pole a lesy, kam se dalo jít na procházku nebo zaběhat. Právě to byl velký rozdíl oproti mým předešlým akcím – ty se totiž konaly buď v zimě (na covidovém MSJ 2022 v Edmontonu bylo -40!) nebo v dubnu, ale v chladném Finsku. Dánsko a jeho květnové počasí bylo oproti tomu požehnáním a naše ranní běhy s Martinem Rambouskem se staly příjemnou rutinou. Zahráli jsme si i badminton, z něhož jsem odešel poštípán místním hmyzem.
Popis: Noční pinčes po náročném dni pokaždé bodl. Na fotce klasická obíhačka, při níž se až na výjimky hrálo férově.
Teď už ale k práci, kterou více než dvacítka redaktorů odváděla pro Český hokej, Hokej.cz a Onlajny.com. Mým hlavním úkolem bylo točit pro Hokej.cz videorozhovory s hráči a fanoušky, kromě toho jsem pomáhal i se zápisy a onlajny. Na rozhovorech jsme se střídali s Lukášem Mihalem a ve Stockholmu s Ondrou Černým, v pozadí však byli další kluci, především Filip Prokeš, Danda Kinc a bráchové Michal a Jakub Hladcí. Ti všichni videa jak vymýšleli, tak stříhali a měli největší podíl na tom, že jste na sociálních sítích Hokej.cz mohli vidět nejen ohlasy po zápasech, ale i jestli fanoušci uhádnou hráče podle jejich očí nebo jak zahraniční fandové vyslovují česká jména. Všem díky moc!
Před hodnocením samotného mistrovství bych nejdříve vytknul, že si cením možnosti vůbec na MS být, natož moct dělat rozhovory s reprezentanty – devítiletý Šimon slavící gól Karla Rachůnka by o tom nikdy ani nesnil.
Popis: Lukáš Mihal dělá po zápase s Dánskem rozhovor s Petrem Kodýtkem. Já natáčím, Filip Prokeš na nás dohlíží.
Šampionát se mi posuzuje složitě, z velké části kvůli posledním dvěma zápasům, které Češi prohráli a skončili už ve čtvrtfinále. Zároveň se však nemůžu vyhnout srovnání s loňským MS v Praze a Ostravě. Možná až na skvělou fanzónu v Herningu to letos bylo o něco horší. Od nepříliš vybaveného tiskáče přes prázdné tribuny na méně atraktivních zápasech až po občas mizernou atmosféru i na dánských a později švédských utkáních se mi zkrátka nezdálo, že by v Herningu a Stockholmu hokejem žili. To i v takovém Žďáru…
Hokejově se pro mě zkrátka letošní šampionát odehrával ve stínu toho loňského. To, jak jsem zmínil, souvisí z velké míry s vyřazením Čechů, ani samotné play-off ale s výjimkou finále velkým trhákem nebylo. Šokující vyřazení Kanady v Herningu jsme bohužel neviděli, protože jsme museli do Stockholmu za našimi, v semifinále a zápasu o bronz už ovšem Dánové vzdorovat nedokázali. Bronz neměl pro zklamané Švédy příliš velkou cenu, a přestože úspěch USA byl zcela zasloužený, tak pohled na plakající Švýcary musel rozesmutnit každého fanouška.
Popis: Pohled na naše stoly v tiskáči v Herningu. Čeští novináři zde byli v převaze.
Nechtěl bych ale vzbudit dojem, že bylo vše špatně. Naopak, například se mi velmi líbila přehledná herningská mixzóna na rozhovory, velmi ochotný byl také personál, mimochodem mezinárodní i s Čechy a Slováky. Pochválil bych rovněž spolupráci s mediálními manažery českého nároďáku, dobré (i když dražší) bistro v hale a energy drinky Nocco, které si ve Stockholmu oblíbila celá naše výprava. Zajímavá byla i stockholmská muzea ABBY, Vasa a Avicii Experience, ostatní si pochvalovali také Legoland, kam jsem bohužel nejel.
Poděkování patří všem řidičům, kteří nás každý den celkem přes dvě hodiny vozili na halu a zpátky, i všem dalším lidem, které jsem nejmenoval a kteří se postarali o dobrou pracovní atmosféru i zábavu. Ano, jako na každé akci se i tady vyskytly méně či více nepříjemné spory a třeba na uklízecí morálce by šlo určitě zapracovat. To a další lapálie musel řešit Johan Čáp, který celý zájezd organizoval a bez něhož bychom nejenže nikam neodjeli, ale ani neměli chutné maso z grilu a s pomocí Štěpána Navrátila také vynikající mrkvový dort. Proto mu tímto děkuji.
Na závěr se vrátím k Davidovi, jehož výrok (nebo spíše parafrázi jeho výroku) o pořádném hokejovém MS jsem na začátku použil. Davide, i když hokejově pro mě byl loňský zlatý šampionát o něco lepší, tak prací, zážitky i partou bylo letošní MS opravdu to pořádné. Díky, že jsi mě na něj vzal.
Zdroj fotek: Vít Golda
