Když bylo moje jméno napsáno mezi těmi, která jsou vybrána na zahraniční cestu, moc jsem tomu nevěřil. A tak tomu bylo snad až do posledního dne, než jsem se začal balit. Původně jsem měl zamířit na prosincové hry ve Švýcarsku, kterých jsem se ale z rodinných důvodů účastnit nemohl, a tak přišla možnost, s níž jsem upřímně už moc nepočítal – vyrazit na Švédské hokejové hry, jinými slovy na generálku před očekávaným MS.
Tato cesta pro mě byla jedním velkým poprvé už z mnoha důvodů. Šlo o můj první výjezd v rámci eSports, ale také o vůbec první let v životě. Nebudu lhát, že nervozita z letu a všech náležitostí kolem něj, mě nezastihla. Poslední den mě vyvstávaly na mysli mnohdy až stupidní otázky typu zda kufr není příliš velký, co si mohu vzít a co bude problémem…asi taková klasická nervozita při prvním letu. Z druhé strany však ve mně byla také natěšenost na celou akci.
Paradoxně největší problém za celých šest dnů přišel hned na samotném začátku, ve středu 6. května. Pro nehodu na železnici byl totiž zrušen můj spoj z Brna do Prahy. Říkal jsem si, že lepší začátek jsem si nemohl ani vysnít. Naštěstí se mi podařilo na poslední chvíli sehnat jedno z posledních míst v autobuse, který už zdárně vyrazil a do Prahy jsem dojel snad možná ještě lépe, než bych dojel tím vlakem.
Sraz s ostatními jsme si dali na letišti, kde jsme se postupně potkávali, až naše šestičlenná výprava byla kompletní. Veškeré náležitosti před odletem proběhly bez problémů, čímž se mi ulevilo a na samotný let jsem se už vlastně spíše těšil. A oprávněně – byl to vlastně moc fajn zážitek, vše proběhlo zdárně a za hodinu jsme byli v dánské metropoli – Kodani.
Z Kodaně, kde se nám dostalo přivítání v podobě vlaječek, které jsme si tak trochu interpretovali jako přivítání naší výpravy, jsme vlakem vyrazili přes Öresundský most do Ängelholmu, jenž se stal na čtyři dny našim domovem. Cesta vlakem trvala asi hodinu a půl a následně jsme vystoupili na nádraží v naší destinaci. Město, které je počtem obyvatel srovnatelné s mým Znojmem, odkud pocházím, hned na první pohled udělá dobrý dojem, stejně tak jako velmi pěkné ubytování, kde nechybí ani typická severská architektur .
Ve čtvrtek jsem se byli podívat hned dopoledne na asi 3,5 km vzdálený stadion, pravým jménem na Catena Arenu, která se pro nás stala místem, kde jsme strávili naprostou většinou našeho pobytu ve Švédsku. Poměrně moderní hala, kde své zápasy hraje Rögle, na mě zanechala dobrý dojem, a to včetně fanzóny, kterou jsme si všichni užili a vyzkoušeli snad všechny stanoviště, co byla k dispozici (a nejen první den – ponožky, natož od Lidlu, se hodí vždycky :D).
Po úvodním zápasu mezi Finskem a Švýcarskem přišel na řadu duel mezi Českem a domácím Švédskem. Já měl tu možnost psát z něj přenos na Onlajny, což byl zážitek, který jsem si opravdu užil. Psát před bouřící arénou ve žlutých dresech se vám jen tak nepoštěstí. A ač švédští fandové nemají tak hlasité a četné chorály jako ti čeští, hudba a známé melodie tento rozdíl vymazaly a v hale tak zavládla atmosféra, u níž bylo někdy složité se na komentování soustředit.
Utkání bylo navíc hráno ve velmi solidním tempu a ke všemu přineslo výhru národního týmu, který tak hned ve čtvrtek odehrál své nejlepší utkání na turnaji. Společně se pak vracíme zpět na ubytování a kocháme se krásami večerního Ängelholmu, který jinak působí jako velmi klidné místo.
Pátek byl bez hokeje. Tedy téměř, ale to až za okamžik. Podařilo se nám zrealizovat výlet a poznali tak velmi turisticky atraktivní místa blízkého okolí díky Markovi, který nás profesionálně provedl krásami osmého největšího města Švédska.
Vlakem jsme se přesunuli do Helsinborgu, který už je větším městem a nabízí opravdu krásná místa, na své si ti přijdou milovníci architektury, ale i ti, co se rádi kochají výhledy na moře. Právě trajektem jsme se dostali přes moře na dánskou pevninu do Helsingoru, kde jsme navštívili bájný hrad Kronborg, známý jako dějiště slavné hry Hamlet. Ani pátek se neobešel bez hokeje, na programu byl totiž zápas mezi veterány Švédska a Finska. Ač šlo o exhibici v pomalém tempu, bylo vidět, že hráči, z nichž většina válela, když jsem ještě ani nebyl na světě, pořád v sobě hokejový um mají.
Sobota už byla, jak jinak, než plně hokejová. V poledne nás čekalo utkání národního týmu s Finy. Český výběr tahal za kratší konec, přesto dokázal jednou vyrovnat, nakonec ale těsně padl. Poté, co jsme přičichli i k rozhovorům, se mé myšlenky ubíraly k utkání následujícímu, v němž domácí Tre Kronor vyzvali Švýcarsko a i z tohoto zápasu jsem psal přenos na Onlajny. I dnes jsem si psaní v živé atmosféře užil a opět bylo nač se dívat. Týmy se před mistrovstvím rozhodně nešetřily a každý chtěl ukázat, co v něm je. Domácí výběr nakonec vyhrál, ovšem šlo o jediné vítězství Švédů na domácím turnaji. Všeho moc škodí, a tak jsme se večer přeorientovali na fotbal, kde jsme však sledovali jedem z černých okamžiků českého fotbalu, kdy fanoušci Slavie vniknutím na hřiště zkazili svému týmu oslavy z titulu a všem fotbalovým fanouškům zážitek z jinak pohledného mače. I takový, bohužel, bývá sport…
Celá akce ubíhala velmi rychlým, až zběsilým tempem a ranní zjištění, že už je neděle, mě opravdu překvapilo. Program byl totožný jako předchozí den a trasou, na níž jsme si už za ty dny zvykli, jsme se vydali na stadion. Na zápas českého týmu bychom snad nejraději zapomněli, neboť generálka na MS skončila historickou porážkou se Švýcarskem, které po sebevědomém výkonu zvítězilo 6:1. Po ohlasech, které jsme zpracovali v přestávce, nás čekal poslední zápas tohoto turnaje a to asi ten nejsledovanější, čemuž odpovídala i naprosto plná aréna, kde by člověk jen těžko našel volných sedaček. Domácí příznivci však sledovali, jak se jejich koně trápí a vítězství bralo v severském derby Finsko. Následně odevzdáváme naše akreditace a víme, že nás čeká už poslední cesta ze zimáku, večer nás čeká ještě menší nákup v centru a poté přichází na řadu balení.
Pondělní den je dnem cesty a také šťastného návratu, cesta proběhla hladce, stejně tak jako let, který byl ještě rychlejší, než se předpokládalo. Přes Brno jsem se do Znojma dostal někdy kolem 18:30.
Závěrem bych chtěl poděkovat firmě eSports za tuto možnost podívat se, jak funguje hokej na nejvyšší úrovni, za možnost poznat nová místa i zažít spoustu zábavy. Velký dík tak patří Štěpánu Navrátilovi, vedoucímu naší výpravy, za perfektní organizaci po celou dobu cesty a také za kulinářské zážitky, jimiž nás každý večer udivoval. Nemenší podíl na výborném dojmu z celé akce mají další kolegové, s nimiž jsme vytvořili fajn kolektiv a myslím si, že jsme si všichni celou akci užili a načerpali zážitky. Sabčo, Marku, Matěji, Filipe… i vám díky za skvělou společnost!
