“Vše, co zvládnete sníst.” Konečně!
Je něco po půl deváté místního času. Dávno jsme na dálku uložili své přítelkyně, rodiče, kamarády a kamarádky ke spánku. V naší drahé vlasti už je dlouho po půlnoci, ale tady zbývá slunci do cíle dnešního závodu ještě malý kousek cesty. Přesto začíná pouliční osvětlení malebného Quebeku plápolavě poblikávat. Z hotelového pokoje číslo 704 se ozývají zvuky připomínající něco mezi naléhavým sténáním člověka, jehož lámou v kole, a halekáním hejna divokých husí. Ano, tohle je náš pokoj…