Dneska jsem zažila něco neskutečného. Původně jsem chtěla psát něco o lingvistickém orgasmu, ale moji spolubydlící by si to mohli špatně vyložit. Ale v podstatě to tak bylo. Určitě si ještě někteří z Vás pamatují ze školy zřejmě nejčastěji používanou větu: “A k čemu mi to jako bude dobrý?” A určitě tomu nebylo jinak v hodinách cizích jazyků. Pamatuji si naše otrávené ksichty obzvláště z hodin němčiny. Na tu mám mimochodem alergii dodnes.
Je něco po půl deváté místního času. Dávno jsme na dálku uložili své přítelkyně, rodiče, kamarády a kamarádky ke spánku. V naší drahé vlasti už je dlouho po půlnoci, ale tady zbývá slunci do cíle dnešního závodu ještě malý kousek cesty. Přesto začíná pouliční osvětlení malebného Quebeku plápolavě poblikávat. Z hotelového pokoje číslo 704 se ozývají zvuky připomínající něco mezi naléhavým sténáním člověka, jehož lámou v kole, a halekáním hejna divokých husí. Ano, tohle je náš pokoj…
Protože vím, že mezi čtenáři tohoto blogu jsou zejména hokejoví experti, jak se ukazuje v diskusi pod článkem o sněhulácích :), rozhodl jsem se připravit pro všechny malý hokejový kvíz. Před čtvrtfinále je na mistrovství volný den a není na škodu si před nervozním zápasem se Švédy trochu zasoutěžit. Odpovědi na otázky pište do komentářů, kdo toho bude vedět nejvíc, dostane nějakou pěknou cenu přímo z Kanady. Aktualizováno o správné odpovědi!
Dneska jsme s Arim opět navštívili Fanfest. Před utkáním České republiky se Švédskem jsme se mimo jiné pokusili zdolat brankářský simulátor. Z dvaceti střel jsme inkasovali každý devět branek. Ari si pak skóre vylepšil, když napodruhé inkasoval pouze sedmkrát. Samozřejmě jsme se z našeho výkonu radovali, leč ne dlouho. Když jsme byli nuceni přihlížet, jak profesionální gólman, zřejmě i dobře finančně ohodnocený, předvádí výkony, které se velmi podobají těm našim, chtělo se nám “plakat” (velmi jemně vyjádřeno).
Jelikož jsem došel k názoru, že je na tomto blogu obecně málo kritiky, podíval jsem se kolem sebe a zkritizoval co šlo. Začneme fotografiemi. Na tréninku před zápasem s Běloruskem se Pleky fotil v historickém dresu, ve kterém hráli naši zápas s Itálií. Pokud tedy uvidíte někde jeho fotku v tomto dresu, jedná se o pravé a nefalšované šméčko 🙂
Většinou jsme to my, kde dřepí u notebooku a mastí onlajn. Naši přátelé doma na nás ale nezapomínají. Zprostředkovaně tak přinášíme onlajn z mého oblíbeného filmu Gremlins (náš pes vypadá jako ta příšerka, teda než se začala množit a mutovat). Je zachován v původním změní, takže drobné překlepy, chyby a nevhodné výrazy určitě omluvíte:-) Možná Vás nezaujme, ale musím říct, že mně čekání na utkání relegace mezi Francií a Itálii velmi zpříjemnil. Sice jsem musela vypadat jak debil, když sem tady na prázdné tribuně co chvíli vyprsknula smíchy, ale prostě to jinak nešlo.
