Byl jsem se součástí týmu, který se staral o web pro ženskou část MS v in-line hokeji, které se konalo v Berouně. Zde bych vám tak chtěl vylíčit některé zajímavé zážitky z tohoto týdenního cyklu.
Berounský šampionát v in-line hokeji pro mě byl první akcí v roli novináře pod hlavičkou MF DNES, ale i tak jsem žil v rodině eSports.cz 
Ahoj, máme problém. Tato krátká a jednoduchá věta se stala do velké míry symbolem mých prvních dnů turnaje mužů na MS v in-line hokeji organizace FIRS v Berouně. Pět slov v anglické verzi věty často překvapivým způsobem určovalo dění následujících minut, a to směrem, kterým by to nikdo nečekal.
Jak už u eSporťáckých akcí bývá (milým) zvykem, po jejich skončení si nějak musíte všechno projít znovu, abyste vlastně zjistili, jestli se povedla. Procházím si inlinové mistrovství světa asociace FIRS potřetí a pořád nevím, jak vlastně slovy vyjádřit, co bych chtěla. Asi ta angličtinářská deformace, ale pro píšícího jedince docela peklo. Jedno je ale stoprocentní.
Od 3. do 8. července 2010 se do Berouna sjelo osm národů něžného pohlaví, které chtěly udělat co nejlepší výsledek na Mistrovství světa organizace FIRS. Mezi nimi byly ostřílené týmy jako Kanada, USA nebo Česká republika, ale také uplní nováčci. Jmenovitě Čína a Slovenko. A právě o těchto dvou týmech by měl být tento blog.
Každý je zná vyfintěné a navoněné, ale hrát hokej je viděl málokdo. Přece by se k tomu ženy nesnížily, neoblékly si „smradlavé“ hadry a nešly se rvát na ledovou plochu, ovšem je tomu tak.
Každý z nás cítí větší či menší sympatie k některé zemi a mnozí z nás mají své neoblíbené státy, kam by nejeli ani zadarmo. Starší ročníky neradi vzpomínají na válečné útrapy s Německou říší, historicky neoblíbeným státem je všeobecně Rusko či, přesněji řečeno, býval Sovětský svaz. Rozporuplné pocity pociťujeme ke Spojeným státům, ke kterým shlížíme
O oficiální web ženského mistrovství v in-line hokeji se staralo celkově deset redaktorů firmy eSports z celé české republiky. Možná se vám to zdá příliš, ale někdy jsme opravdu měli plné ruce práce a nevěděli, kam skončit dříve. Jak probíhal náš den? To se vám budu snažit přiblížit v tomto blogu.