Náš ruský řidič se řítí asi tak stovkou, najednou zjistí, že si nejspíš nevšiml odbočky na Čeljabinsk a strhává to do zatáčky. Málem jsme vyletěli do škarpy, na poslední chvíli to ubrzdil.

Když mi v průběhu jednoho z domácích utkání Slavie zazvonil mobil, říkala jsem si, kdo mě to při vypjatém a napínavém zápase zase ruší. Na displeji mobilního telefonu, který bych v tu chvíli nejradši hodila do kanálu, aby konečně přestal vyhrávat, se objevilo jméno Davida Schlegela. Napadlo mě jen, že nejspíš volá kvůli nějakému problému

Akce eSports se zřejmě dělí do dvou kategorií. Do první spadají ty, o kterých se dozvíte dlouho dopředu, klidně tři čtvrtě roku, nemůžete se dočkat a čas vám vůbec

Už ani nevím, kdy jsem se o své nominaci na Channel One Cup v Moskvě dozvěděl. Bylo to asi před půl rokem. Byl jsem zrovna na dovolené ve Švédsku.

Pamatuji si, že jsem zrovna sledoval jeden film, když David Schlegel přidal na Facebook příspěvek s nominacemi redaktorů na zahraniční cesty. Nenapadlo mě, že bych mohl najít i své jméno. A právě proto mě to doslova šokovalo. Za rok se podívám vždy maximálně do Německa a teď jsem si najednou měl balit kufry do

Těsně před Vánocemi se mi poštěstilo vyrazit s kolegy z eSports.cz do Moskvy na tradiční Channel One Cup. Když jsem se od Ondry Kubáta dozvěděl o mé nominaci, ani na malou chvíli jsem neváhal, co nejrychleji vyřídil všechny nezbytné formality a připravoval se na toto dobrodružství.

Do eSports jsem nastoupil v roce 2012 jako komentátor házené a postupem času jsem se přeorientoval na florbalové přenosy, u kterých jsem zůstal dodnes. Proto jsem vůbec nečekal, že bych se někdy mohl podívat někam do zahraničí za hokejem.

Vzduch se chvěje horkem jako struna, přestože slunce už kleslo. Od Kaspického moře dnes navíc ani nevane příjemný vítr jako obvykle, a tak se Baku ukrývá ve stínech. Taky je hledám, ale není jich moc. Procházím mezi tribunami areálu BMX a snažím se dostat ven. Hlavní vchod už nefunguje, jsem poslán mezi dělníky kvapně rozebírající

V roce 2014 jsem procestoval mnoho zemí Evropy, ale Rusko mě překvapilo ze všech nejvíce. Byla to moje poslední cesta do zahraničí v tomto roce a přesvědčila mě o tom, že pokud si člověk něco nezkusí nebo neprožije sám, nemůže si být ničím jistý. To Rusko, které jsem zažil při výpravě na turnaj Channel One

„Jak velká je ruská duše?,“ ptám se Julije v klubu Mandarin, který leží u břehů Černého moře v ruském Soči.  Přišli jsme sem na české „jedno“ už v pokročilé fázi večera poté, co jsme před tím stříhali videa s ohlasy našich hráčů. „Já to asi nedokážu říct v angličtině,“ omlouvá se v rozpacích Julije, která mi před chvílí ukázala občanku