Není vám zima?

Zdar lidi, hlásíme se z Kanady z městečka, nebo spíš z vesničky Regina (čti Redžajna). Kromě toho, že tu momentálně probíhá juniorské mistrovství světa, tak tu není vůbec nic zajímavého. Alespoň zatím. V současné chvíli se ještě srovnáváme s časovým posunem (minus 7 hodin) a učíme se dělat věci tak, aby naše práce byla efektivní.

Do Reginy jsme se vydali už na první svátek vánoční brzy ráno. Letadlo z Mnichova do Frankfurtu letělo jenom 40 minut, to byla taková legrace. Ovšem následný desetihodinový let byl opravdu únavný. Z toho by člověk zmagořil. Naštěstí v Air Canada pracují strašně ochotné a milé letušky, takže let nám zpříjemnily právě ony.

Po oněch deseti hodinách jsme přistáli ve sněhem zasypaném Calgary. David vyhrožoval, že budeme muset podstoupit dvouhodinový výslech, ale po dvou otázkách sympatické blonďaté policistky, které směřovaly na účel naší cesty, nebylo co řešit. Buch razítko do pasu, černou lihovkou zaškrtat vízum, aby bylo poznat, že jsme ho už použili asi, a jsme v Kanadě.

Z Calgary nás čekal ještě jeden asi hodinový let malinkým regionálním letadlem do Reginy, tam jsme asi v šest hodin ráno středoevropského času naprosto unavení a vyčerpaní sedli do taxíku a nechali se za pár kaček odvézt do hostelu.

V Regině je strašná zima. Jsme tu dva dny a teplota tu zatím nestoupla nad -20 °C. Obvykle se pohybuje okolo pětadvaceti pod nulou. Venku se nedá vydržet. Jsou tu závěje sněhu. Nicméně pan Google nám tvrdí, že se bude oteplovat, dokonce až na minus deset. Takže vytahujeme plavky a jdeme se opalovat.

První hrací den jsme se vydali na přání Davida z hotelu do Areny pěšky. Jsou to zhruba dva nebo tři kilometry, šli jsme to zhruba půlhodinu. Všichni jsme utrpěli omrzliny třetího stupně. Naštěstí jsme zjistili, že zde funguje něco jako taxi pro novináře zdarma. Prostě si zavoláte, přijede auto s ochotným chlapíkem, bodrým Kanaďanem, a ten vás odveze kam chcete. A ještě si s ním pokecáte.

Vůbec jsou tady všichni takoví milí, ochotní a hodní. To se mi líbí. Ale o tom už asi bude psát Tomáš někdy příště. Já měl přiblížit pouze cestu. Ta byla dlouhá, ale šťastná. Tak se zatím mějte!

Text neprošel jazykovou úpravou.