Hokej není jen naše hra

Hokej není jen naše hra

Na mistrovství světa 2010 v Kolíně nad Rýnem jsem piotkal Francouze Marca Branchu, svého dávného kamaráda z dřevních esporťáckých dob, kdy jsme s Radkem Vokálem vytvářeli web o světovém hokeji pro fanoušky světového hokeje – WORLD.OHF. Byly to časy, kdy jsme ani náznakem nepřemýšleli nad tím, že by nám snad někdo měl dát za naši práci korunu, přesto jsme na tom pracovali od rána do večera.

Radka jsem pro projekt hrozně nadchl a musím říci, že ho dovedl k dokonalosti. Výsledek totiž nebyl takový, jak jsem si představoval. S mými bídnými znalostmi o internetu asi ani nemohl být. Radek to udělal fantasticky. Nedbal na čas, pracoval hodiny a hodiny a výsledkem mravenčí, poctivé a důsledné práce byl web, který dodnes obsahuje spoustu hodnotných informací a na který jsem velice hrdý.

Navíc ten web vypadal tak, že spousta lidí z celého světa – od Brazílii, Tchaj-wan po Spojené státy byla pyšná, že se na tvorbě webu může zdarma podílet. Nadšení nám vydrželo rok, víc se to už za skutečného běhu firmy eSports.cz vydržet nedalo. Cennější jsme byli kromě nezměrných manažerských i pracovních zkuščeností také o řadu přátel, Marca jsme pozvali na mistrovství světa do 20 let do Pardubic, Bill Meltzer z Filadefie po práci na World.ohf.cz zahořel láskou k Praze a k mezinárodnímu hokeji. Prahu navštívil se svou manželkou a s Radkem jsme jim dělali průvodce. Láska k mezinárodnímu hokeji vyústila k práci pro web NHL.com, kde Bill řídil mezinárodní rubriku Across The Pond až do prosince 2007.

Myšlenka World.ohf.cz pro mě pořád není mrtvá. Staré nesplněné sny zůstávají v hlavách a kdo mě zná, tak dobře ví, že se nerad vzdávám. Připravujeme v eSports víc věcí, o kterých bych byl nerad, aby se vědělo, ale tenhle projekt už je tak daleko, že snad o něm něco napsat můžu. Ve spolupráci s našimi několika přáteli z webu Eurohockey.net připravujeme nový koncept webu Eurohockey.com. Kromě kompletních statistik, přestupů a dalších informací o klubech, hokejových svazech, soutěžích, tabulkách, chceme přinášet i aktuální informace o hokejovém dění z celého světa.

Uznávám, že název Eurohockey.com je trochu zavádějící, protože odkazuje jen na Evropu, ale ať chceme nebo ne, drtivá většina čtenářů se bude rekrutovat z tohoto regionu. Web bude v angličtině a těžko docílíme toho, abychom měli nejlepší zprávy o NHL, když je možné je v angličtině získat odjinud – nejlépe přímo ze zdroje. Chceme se zaměřit na trochu jiný okruh zpráv. Takových zpráv, kterých je na trhu akutní nedostatek.

Dovolte mi prosím uvést vás do problému na konkrétním příkladě – mistrovství světa. Například český čtenář dostává vynikající zpravodajství ze šampionátu prostřednictvím České televize, deníku Sport, iDnes.cz či Sport.cz. Tato média předkládají čtenářům určitá témata, týkající se mistrovství světa. Samozřejmě, převážně se řeší český národní tým a události spjaté s ním. Hokej ovšem není jen naše hra.

Úplně jiné věci se ovšem řeší ve švédských médiích, o zcela jiných tématech se píše v Rusku, Finsku, Německu nebo Norsku. A hlavně: Když například Čech dělá rozhovor s Petteri Nummelinem, obvykle postrádá trefné otázky. Pokud neumí finsky a nesleduje detailně finská média, těžko udělá zajímavý rozhovor.

Málo se ví, že přímé přenosy ze světového šampionátu vysílala třeba rakouská veřejnoprávní ORF, parádní práci odvedla kabelová televize Sport 1, pro níž je po akvizici německé televizní společnosti DSF Německo zásadním trhem. Více než 30 zápasů živě vysílala i slovinské televize. A to Slovinci hráli v kategorii do 18 let až ve třetí nejvyšší výkonnostní divizi. Soupeřem jim tam byla například Austrálie či Belgie… Novináře do Německa vyslala i řada zemí, kde je hokej velice populární, ale které se nekvalfikovaly do A-skupiny mistrovství světa – kromě Slovinska jmenujme třeba Maďarsko, Litvu, Polsko nebo Slovinsko. Na hokej se chodí i jinde. Skvělou atmosféru vytvořili fanoušci ve slovinské Lublani či nizozemském Tilburgu na šampionátech 1. Divize mistrovství světa. Představte si, že třeba zápas třetí divize mistrovství světa do 18 let mezi Tureckem a Čínou sledovalo v Erzurumu 1800 diváků. Na Mongolce bylo zvědavo 1200 lidí…

Jinými slovy, mezinárodní hokejový rybník je pořád dost malý, ale existuje.

Mistrovství světa v ledním hokeji nabídlo spoustu krásných emocionálních příběhů, o kterých se v českých médiích nedočtete a o kterých bychom strašně rádi psali na eurohockey.com. Dovolte, abych zde načrtl několik z nich…

Hokejová velmoc jako je Švédsko řeší hlavně time-out, který si Bengt-Ake Gustafsson vybral 15 vteřin před koncem semifinálového zápasu proti Čechům. Už ostřílení televizní komentátoři Hakan Sodergren a Kalle Johansson (13 let v NHL, hlavně za Washington) říkali 15 vteřin před koncem, že Gustafsson dělá chybu. “15 vteřin před koncem by tým, který vede, určitě neměl brát time-out. Myslím, že je to chyba,” shodli se oba. Za osm vteřin pak Češi slavili vyrovnání. Gustafsson to pak ještě schytal od kompletní švédské novinářské obce a na truc si vzal time-out i 0,7 vteřin před koncem utkání o třetí místo proti Německu za stavu 3:1 pro Tři korunky. “Ten time-out jsem si vzal kvůli švédským novinářům,” uvedl na oficiální tiskové konferenci po zápase. Němci si na to oficiálně stěžovali a považovali to za znevážení zápasu, Gustafsson se jim nakonec omluvil.

Další téma bylo podobné, jaké se probíralo u nás v České republice. Na šampionát nepřijelo celkem 18 nejproduktivnějších Švédů v NHL z uplynulé sezóny. Tím devatenáctým nejproduktivnějším byl obránce Erik Karlsson z Ottawy, kterého média nesmlouvavě označila za nejhoršího hráče Tři korunek na šampionátu. “Šly přes něj skoro všechny góly v naší síti,” napsala švédská obdoba bulvárního Blesku.

Hodně zamořklí jsou po finále s Českou republikou Rusové, kteří si stěžují na rozhodčí. Rusům přijely všechny hvězdy a neúspěch ve finále pro ně byla velká rána. “Myslím, že jsme neměli připustit, aby zápas rozhodoval slovenský rozhodčí Baluška. Slováci mají k Čechům pořád hodně blízko,” řekl natvrdo Ilja Kovalčuk. Ten byl také ostře kritizován za to, že si sundal okamžitě po převzetí z krku stříbrné mediale. To ostatně udělal téměř celý ruský tým. Vyjímkou byl ovšem Alexandr Ovečkin, který však po zápase ztropil scénu, když odmítl odpovídat na otázky novinářů. Pro sebe si to nenechal Sovětskij sport, který na rozdíl od Sovětského svazu neztratil nic ze své síly.

Hokejově na vzestupu jsou Švýcaři, kteří už se pomalu cítí, že by mohli Českou republiku přeskočit v hokejovém žebříčku. Čechům moc nepřáli a považují je vedle výkonů Němců a svých vlastních za největší překvapení mistrovství světa. Jakoby nás už ani nepovažovali za hokejovou velmoc. Odehráli špičkové mistrovství, ale ve čtvrtfinále prožili jednu z nejtrpčích porážek hokejové historie, když prohráli s Německem 0:1. Některá média vyčítala do té doby nedotknutelnému brankáři Martinu Gerberovi vyražený puk, který pak dorazil Goggula do sítě. Hodně trpká byla i skutečnost, že na straně vítězných Němců hrál obránce Justin Krüger, syn kouče Ralpha Krügera, který až do olympijských her ve Vancouveru vedl 13 let švýcarskou reprezentaci.

Velké vášně vzbudilo i vyloučení nejproduktivnějšího Švýcara Martina Plüsse v 16. minutě čtvrtfinálového utkání na 5 minut plus do konce zápasu za bodnutí holí Christiana Ehrhoffa. Plüss tvrdil, že ho chtěl vzít hokejkou přes holeň, ale že to nebyl nijak silný úder. “Skácel se teatrálně k zemi jako italský fotbalista,” glosoval to nejpopulárnější server v zemi 20min.ch. Po zápase se strhla mezi oběma týmy obrovská bitka, dle švýcarských médií největší od 3. května 1985, kdy se v Praze pobily týmy Sovětského svazu a USA.

Kanada probírala hlavně článek tiskového mluvčího IIHF Szymona Szemberga, který si naběhl ve chvíli, kdy zkritizoval Kanaďany za to, že nepřivezli do Německa nejlepší hráče. Jmenoval konkrétně Sidney Crosbyho. Prý takhle mladý hráč nemá právo na únavu, na ni má nárok horník v ukrajinském dole, který téměř neví, jak vypadá denní světlo, nebo samoživitelka, která musí mít dvě práce, aby uživila své děti, uvedl ve svém článku Szemberg, který nebyl nikdy členem Komunistické strany Švédska. Kanadská televizní společnost TSN vysílá živě zápasy Kanady a vysílala živě i víkendové zápasy o medaile, přestože v nich nefigurovali hráči s javorovým listem, ale upřímně řečeno, mistrovství světa pro Kanadu neznamená tolik co pro Evropany. Pan Szemberg se spustil na tenký led a osobní omluvou to musel řešit sám René Fasel, který nařídil stáhnout článek z iihf.com.

Rozvinula se polemika, zda je povinnost, aby hráči jezdili na světový šampionát, jaká je jeho úloha v konkurenci Stanley cupu či olympijského turnaje. Popularita světového šampionátu dospělých šla v posledních deseti patnácti letech v Kanadě hodně nahoru, ale pořád není taková jako v evropských zemích.

Norové řešili vyloučení svého kapitána Tommyho Jakobsena, který věkově, výškou i impulsivností připomíná Josefa Řezníčka, Slováci šokující první třetinu proti Dánům (0:6), Bělorusové řešili nejprve start gólmana Andreje Mezina, pak se předháněli v touze přivést na šampionát v Montrealu suspendovaného Sergeje Kosticyna, Němci si užívali svou první účast v bojích o mediale po více než půl století a takhle bychom mohli pokračovat.

Hokej je oproti fotbalu pořád malý svět, oba sporty se globálně nedají srovnávat, ale hokejový svět pořád roste. Prostřednictvím Eurohockey.com mu chceme v tomto růstu trochu pomoci i my.

Přidat komentář

💬

Příspěvek je zatím bez komentáře. Buďte první, kdo ho okomentuje!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *