Už loni jsem psal blog o srazu a tak jsem si řekl, že by bylo dobré, zablokovat si něco i letos. V podstatě jsem ale nevěděl, jak mám vůbec začít. Nakonec jsem něco sesmolil a rád bych vám přiblížil, jaké to bylo v Plasích mýma očima.
Do plzeňského regionu jsem dorazil s Péťou Krausem (chatka č. 28 :-)) a kolegyní Rainou již ve čtvrtek. To jsem, jak se později ukázalo, vůbec neměl dělat. Nemyslím si, že toto téma musím více rozvádět, všichni zúčastnění vědí a ti co ne, tak ať jsou rádi. 😉 No co, alespoň byla sranda, i když nevěřím, že se stalo všechno to, co mi Effe a spol. pak následně napovídali. 🙂
Pátkem navazuji na čtvrtek, neboť takový bolehlav jsem ještě nezažil… Už v tento den, kdy teprv oficiálně začal sraz, jsem sehrál svůj první zápas v PING-VOLu v životě. S parťákem Petrem Peleškou jsme nejprve podlehli Kubovi Holému a Wakymu, ale hned poté jsme dokázali porazit … dejte mi chvilku… no dobře, nevzpomenu si, prostě někoho :-), což bylo skvělé! Třetí soupeř ve skupině se nám vzdal kontumačně, ani se mu nedivím. 🙂 V předkole jsme sice vypadli, ale v tak ohromné konkurenci to považuji za veliký úspěch!
Co napsat dál? Asi něco o fotbalovém turnaji.. Stejně jako minulý rok jsem se připojil k týmu „FC Debakl“, který spojuje redakce Olomouce, Havířova, Vrchlabí a letos se k nám připojila i Kadaň. Hráli jsme opravdu výborně, ale proti nám stála smůla a my jsme nakonec s kolonkou nula vstřelených branek skončili až na desátém místě, což je ale velice pěkné umístění z … z opravdu hodně týmů 🙂 Turnaj nakonec zcela nezaslouženě ovládli „Bomby k tyči“, gratuluji. 😉
Sobotní večer tradičně na srazech patří Zlatým Gregorům. Letos je ovládl king of kings Sanny Muharem, jenž byl vyhlášen celkově čtyřikrát. Nechápu jak to, když má tak teroristické jméno 🙂 Je to ale borec, o tom jsem se sám přesvědčil 🙂
Nedělní ráno… to už směřovalo vše k odjezdu.. což mě štvalo :/.. ale bohužel se nedalo nic dělat, kdyby to ale šlo, jsem v Plasích ještě teď.
Závěrem už chci jen dodat, že jsem opět potkal plno nových skvělých lidí a navždy budu děkovat Ádovi, že mi dal tu možnost, být součástí eSports, což je jedná velká sportovní rodina.. taková má druhá rodina. 🙂 Logicky, v každé rodině musí být táta a máma, u mě to je Zety a Lucka 😉
Díky všem za všechno! Doufám a věřím, že se alespoň s někým z vás setkám dřív než až za rok!
Novak Cucić
Super, vtipné, výstižné.