Pro lidi s vášní pro hokej

Finové, ti jsou hodně jinde

Autor: Michal Kuba • 18.01.2016 • Kategorie: MSJ 2016 Helsinky

Vánoční svátky jsem netrávil jako každý rok návštěvami příbuzných, ale hokejovým mistrovstvím dvacítek. Hned ráno po Štědrém dni jsem vyrazil na brněnské vlakové nádraží a odjel zpožděným rychlíkem do Prahy. Jelikož to byl mezistátní vlak z Vídně, nepodařilo se mi usnout, protože přede mnou byla skupinka asijských turistů a neustále si něco fotili z okna, takže jsem slyšel každý zvuk závěrky jejich foťáků na mobilu.

V hlavním městě jsem se setkal s druhým členem naší výpravy, rovněž z malebné Moravy. Málem jsme se s Markem minuli, to se naštěstí ale nestalo. Vyhlídli jsme si, odkud jezdí autobus na letiště, a vyrazili jsme. Ani jeden z nás příliš nelétáme a už vůbec ne z Prahy. Proto nám zabralo nějakou chvíli najít správný terminál, kde byl domluvený sraz s ostatními. Hurá, povedlo se!

Důkladná celní prohlídka a už jsme byli na palubě. Na mezipřistání v Rize jsme si chvíli poseděli, dali si pizzu a poté pokračovali ještě hodinu do Finska. V Helsinkách jsme po dlouhém čekání na autobus, který nepřijel, vyrazili do centra vlakem. Hotel nebyl daleko od nádraží a proto jsme byli brzy v teple.

Šampionát začal hned druhý den. Každý den jsme měli rozdělené úkoly i to, kdo bude v jaké hale. Naštěstí byli obě v jednom městě a mohli jsme se tak podívat do obou.

Při prvním vstoupení na tribuny Hartwall Areny jsem se nestačil divit. Výhled na led byl skvělý a vše bylo jako na dlani. To vše podtrhnuli ještě finští fanoušci, kterých chodilo poměrně hodně, zvlášť když hrál domácí výběr.

Ale ani menší Ice Hall blíže středu města měla něco do sebe. Připadala mi útulnější než větší Hartwallka. Zde se zase ve velké míře vyskytovali fandové z Kanady, kteří jsou jindy zvyklí na to, že to na mistrovství juniorů nemají přes oceán.

Každý den jsem shlédnul dvě až tři utkání na živo a celý pobyt utekl jako voda. Postupem času jsem si nevědomky zvyknul na námi stanovený denní režim. Někdy se sice pracovalo do půlnoci a poté následovala cesta na hotel, za to jsme si ale druhý den přispali a dalo se vstávat až téměř na oběd. Díky tomu, že mají Finové přístup k moři a tak i k čerstvým rybám, jsem několikrát vyzkoušel sushi. Musím uznat, že to, co jsem ochutnal v Brně, nebylo tak dobré.

Zpětně hodnotím téměř dva týdny v Helsinkách 10/10. Podívat se na tolik skvělých hokejových zápasů, procourat určitou část finského hlavního města a žít chvíli mimo každodenní stereotyp, to se mi líbilo. Na vysoké mrazy se dalo postupně zvyknout, o to příjemnější byl návrat do Česka.

Michal Kuba


Email autora: michal.kuba14@gmail.com | Zobraz všechny články autora Michal Kuba

Napište váš názor