Pro lidi s vášní pro hokej

Jak eSports dobývá svět na dalším kontinentě. Austrálie není samozřejmost

Autor: Jakub Slunečko • 18.04.2018 • Kategorie: Cesty za tenisem

Co vás napadne, když se řekne Austrálie? Samozřejmě kromě těch poskakujících zvířat s kapsičkou. Opera v Sydney? Hora Uluru? Vyrýsovaní surfaři na pláži? Všechno platí. A taky Australian Open – jeden z nejkrásnějších tenisových turnajů na světě. A od roku 2017 patří k Australii i eSports.

Není to klasika, že si české médium může každý rok dovolit vyslat člověka na tři týdny do Austrálie. Tak například patrně nejvýznamnější český tenisový novinář Honza Jaroch letos na Australian Open prostě neodletěl. Protože Deník Sport šetřil peníze. O to úžasnější je zpráva, že my a náš web Tenisovýsvět.cz jsme v Melbourne nechyběli.

Na tenhle grandslamový turnaj jezdí nejmenší účast českých novinářů. Letos Tenisový svět, Mladá fronta, Radiožurnál a ČTK. Protože je to daleko, letenka stojí ranec, ubytování stojí ranec a všechno stojí ranec. Já měl to štěstí, že jsem pro Tenisový svět mohl být přímo na místě.

Díky tomuhle webu se v eSports otevřely nebývalé možnosti – jezdí se na Davis Cup i Fed Cup, u kterých se vzrušením nikdy nevíte, do jaké země vás zavedou. A pak samozřejmě vytváříme zpravodajství na grandslamech, ze kterých je destinace Australian Open naprosto nejúžasnější.

Jen si to vezměte – v ubrečené Praze jsou na začátku roku hnusné čtyři stupně, týden v kuse zataženo, vtíravá zima a všude okolo kuckající roznašeči chřipky. Pak nasednete do letadla, vystoupíte v Melbourne, kde je všechno naopak – léto, týden v kuse slunečno, moře a lidi uvolnění jako Cristiano Ronaldo na malém vápně.

Australian Open přichází v nejlepší část roku. Během Vánoc si odpočinete a pak vyrazíte rovnou do Austrálie. Celé novinářské kolečko se tady dá přežít mnohem lépe než kdekoliv jinde. Práce s tenisty je navíc mnohem příjemnější. Všichni hráči jsou na začátku sezony, zdraví, plní očekávání a emocí. A většina z nich se s vámi veze na stejné uvolněné vlně místního prostředí.

Do krásného areálu Australian Open můžete přijít klidně pěšky. Není to tady jako v uhoněném přecpaném New York, kde budete nejspíš bydlet draho, daleko a v bytě nevalné kvality. V Melbourne je sice taky draho, ale svět je tady ještě v pořádku. Když pominu loňský útok magora, který u centrální stanice zavraždil autem šest lidí. Tomu jsem unikl o dvě hodiny.

Letos bylo všechno v klidu, bydlel jsem relativně levně přes Airbnb v čínské čtvrti v krásném bytě s výhledem na mrakodrapy. Na tenis jsem to měl deset minut pěšky celkem klidnou ulicí a ranní i večerní cesta z práce posloužila ne jako opruz, ale spíš jako procházka na vyčištění hlavy.

Musím říct, že naplno jsem výjezd na Australian Open docenil až letos. Loni jsem přijel dost vyjukaný. Tenisový svět začínal, tohle byl náš první grandslam a z různých stran byly různé tlaky na to, abych to tam, jak se říká, „neposral“. Neposral jsme to, i když mě to stálo nervy. Ale díky tomu jsem mohl letos vyrazit podruhé. Už jsem byl chytřejší a hezky si tuhle pracovní cestu vyšperkoval
.
Z dovolené ze Srí Lanky jsem přiletěl do Melbourne pět dní předem, na letišti si půjčil auto a projel si přírodní nádhery okolo města. Okamžiky, na které nikdy nezapomenu. Je s podivem, kam jsem se za pět let dostal. Když mi bylo osmnáct, byl jsem tak trochu připosrán a nikam nejezdil. Pak jsem to všechno hodil za hlavu a vyrazil dělat plavčíka do USA. Všechno se tím změnilo. A pak jsem začal pracovat pro eSports, která moje světoznalecké choutky spojuje do jisté míry s prací.

Austrálie je úžasná, nádherná, na druhém konci světa. Je vynikající, že si česká firma se svým netradičním médiem jako Tenisový svět může dovolit tam poslat studenta vytvářet zpravodajství z Australian Open, které pak po internetu letí zpátky 16 tisíc kilometrů domu. Studenta, co teprve před pár lety začal psát onlajny nebo články pro klubové weby.

Budu moc rád, když tam štafetu jednou po mně převezme někdo další. Ty zážitky jsou k nepopsání. Nepíšu tohle, abych vás tam nalákal na pláže, sluníčko, milé lidi. Každý soudný člověk ví, že je to hlavně o práci, nedostatku spánku, disciplíně a často marném vymýšlení dobrých témat. Nejedete tam odpočívat.

Ale jste tam. Na druhém konci světa. Pracujete, rozvíjíte se, potkáváte nejlepší tenisty světa, Federer se vám uhýbá na chodbě. A když máte třeba po práci hodinku volna, vyrazíte do botanické zahrady kousek od areálu Australian Open, nádherné a čisté oázy klidu se spoustou jezírek, lesíků. Klidně si tam na chvíli zdřímnete.

I kdyby už vás náročná šichta na tenisovém grandslamu unavovala, zkusíte prostě jako já napsat kamarádovi, jakou měl dneska cestu do práce. On vám pošle ospalou fotku z pražské tramvaje číslo 22. Vy se tom jen usmějete. Dopijete smoothie z manga a banánu, které jste si udělali ke snídani, nahodíte kraťasy a tričko, sluneční brýle a vyrazíte do letního lednového dne v Melbourne. Není to samozřejmost.

Jakub Slunečko


Email autora: hts.jakub@gmail.com | Zobraz všechny články autora Jakub Slunečko

Napište váš názor