Pro lidi s vášní pro hokej

Z žákovské lavice na mistrovství světa v hokeji

Autor: Martin Rambousek • 27.06.2022 • Kategorie: MS 2022 Finsko

Téměř před rokem jsem šel na pohovor do brněnské Winning Group Areny, kde se mělo rozhodnout o mém přijetí do komeťácké redakce. Patnáct minut stresu a především hloupých a zbytečných chyb pro mě překvapivě dopadlo úspěchem.

Celá sezona byla velmi turbulentní. Začal jsem psát několik článků týdně o modrobílé mládeži, B-týmu a v neposlední řadě A-týmu. Naučil jsem se spoustu nových věcí.

V polovině ledna přišlo velké překvapení –⁠ telefonát od Davida Schlegela. Náš hovor mohl trvat klidně dvacet minut. Po dlouhém dialogu jsem dostal nabídku na podílení se na vytváření zpravodajství z letošního světového šampionátu v ledním hokeji konaném ve Finsku, což mi vyrazilo dech.

Bez rozmyslů jsem panu Schlegelovi účast přislíbil, cítil jsem velkou příležitost. Musel jsem ovšem ještě vyřešit pár zádrhelů. Rodiče problém s mým odjezdem neměli, zatímco vedení školy mé nadšení nesdílelo. Musel jsem přesvědčit třídní učitelku a především paní ředitelku. Po napínavém vyjednávání se mi to podařilo, a mohl jsem tak začít balit kufry do Tampere.

Tušil jsem, že celé mistrovství bude velmi náročné, což potvrdila hned na počátku cesta autem na samotný turnaj. Více než čtyřiadvacet hodin strávených v sedmimístné dodávce nám ale  nesebralo úsměv z tváře a těšili jsme se na úvodní duel hokejového svátku.

Před přesunem do tamperské Nokia Areny jsme se jeli ubytovat do naší chaty na pobřeží malebného jezera. Celá budova byla opravdu krásná a dohromady s okouzlujícím okolím nám vytvořila ideální prostředí k práci. Celý areál se skládal z jedné velké chaty a menší chatky, která byla umístěna přímo na břehu rozsáhlé vodní plochy. V podkroví menší chaty se nacházelo asi sedm postelí, z nichž jedna patřila po celý pobyt mně. Ve spodní části chatky se nacházel klenot naší ubikace –⁠ finská sauna.

V průběhu mistrovství mě potkalo hned několik nepříjemností. Nejhorší z nich se stala hned první den v průběhu utkání mezi domácími Finy a Norskem, když mi zničehonic přestala jet klávesnice. Náhlý problém jsem zvládl za přispění ostatních kolegů dočasně vyřešit, ale další den jsem si musel koupit novou klávesnici v nedalekém obchodním centru.

Mojí hlavní úlohou na turnaji bylo zajištění všech onlajnů ze skupiny B, a posléze i z vyřazovacích bojů. Kromě toho jsem přispíval svými články na hokej.cz a v neposlední řadě jsem stříhal videa s českými fanoušky a některé rozhovory s hráči.

Největším zážitkem pro mě bylo několik rozhovorů se zahraničními hráči. Přece jen není každý den možnost si promluvit s Mikaelem Granlundem, nebo se švédskou hvězdičkou Williamem Nylanderem. Ne všechny rozhovory se mi povedly, například americký obránce Seth Jones si se mnou hlavu nelámal. Po nepříjemné otázce jednoduše odešel, což byla také cenná zkušenost.

Poslední hrací den šampionátu přinesl něco, na co jsme všichni dlouho čekali. Česká republika se po deseti letech umístila na medailových pozicích, když senzačním obratem ve třetí třetině v boji o bronz porazila Spojené státy. Já z klíčového duelu psal onlajn, který na svém instagramovém profilu sdílel Jaromír Jágr, což nám všem udělalo velkou radost.

V podvečer přišel vrchol celého mistrovství – finále mezi domácím Finskem a Kanadou. Po strop narvaná Nokia Arena sledovala dechberoucí souboj o zlato. Já sledoval nejsledovanější duel mistrovství mezi finskými diváky. Zápas nabídl snad úplně všechno: přetahování o každý centimetr ledu, neskutečný zvrat v posledních minutách utkání, a nakonec rozhodnutí v prodloužení. Domácí celek zvládl rozhodnout v nastavení v přesilové hře z hole Sakariho Manninena, který postavil příznivce Suomi na nohy.

Celý turnaj hodnotím jednoznačně kladně. Užil jsem si ho především z pracovního pohledu. Mohl jsem konzultovat svou práci s těmi nejlepšími v oboru a čerpat rady od zkušenějších redaktorů. Každým dnem jsem cítil, že se v tom, co dělám, zlepšuji.

Na závěr bych chtěl poděkovat firmě eSports.cz za poskytnutou příležitost a všem zúčastněným, kteří mě jako nejmladšího člena posádky přijali do party a vždy mi byli ochotni pomoct v případě nouze.

Martin Rambousek


Email autora: rambo.mr@seznam.cz | Zobraz všechny články autora Martin Rambousek

Napište váš názor