MS ve Švýcarsku? Zatím nejslabší šampionát

Mám ve Švýcarsku spoustu kamarádů a všichni mi tvrdí, že nejpopulárnějším kolektivním sportem v zemi je hokej. Ostatně, Švýcaři udělali v tomto sportu v posledním desetiletí velký pokrok. Reprezentace se výkonnostně přiblížila elitě, nejvyšší soutěž NLA patří k nejlepším soutěžím v Evropě. Pro dobrý šampionát je to ovšem málo.

Počínaje tím, v jakých arénách se letošní mistrovství hraje, a konče zoufalou atmosférou. Ani v Rize v roce 2006 nebyla Skonto Arena žádný zázrak, ale to mistrovství mělo atmosféru. Lotyši byli hrdí na to, že se hraje v jejich hlavním městě světový šampionát v hokeji. Cítili jste to na každém kroku, celé město žilo hokejem.

Podobné to bylo i Norimberku 2001, kde jste každý den ve fanouškovské vesnici potkávali tisíce fanoušků. Ti se mohli družit na rozlehlých prostorech, mohli si vybrat svůj druh zábavy. Vše působilo velmi nenuceně a velmi přátelsky. Praha v roce 2004 žila novou Sazka Arenou, stejně jako celá země. V hledišti jste mohli potkat i na zápase Dánsko – Japonsko tisíce českých fanoušků. V Klotenu abyste švýcarského fanouška v hledišti hledali…

I tak velké město jako je Moskva žila v roce 2007 hokejem. Je pravda, že tam světový šampionát tak trochu dirigovaly státní instituce, které se akce zhostily ve velkém stylu a připravily světový šampionát, který splnil všechny mezinárodní standardy. Rusové byli na šampionát pyšní a opět ukázali, jak mají hokej rádi a jak mu rozumějí.

Všechny ostatní země, když chtěly pořádat hokejové mistrovství, musely buď postavit nebo zmodernizovat arénu, v níž se mělo hrát. Když bylo v rámci stoletých oslav hokeje pořádání šampionátu svěřeno poprvé v historii Kanadě, pochopil jsem, že kolébka hokeje nemusí k tomuto účelu stavět novou halu. Problém kvality hokejových arén je problém evropský, v Kanadě jsou haly na výborné úrovni. Výběr Quebeku jako dějiště šampionátu byl skvělou volbou. Město, které miluje hokej a pořád se jen těžko vyrovnává se ztrátou klubu NHL Nordiques, nabídlo mimořádně přívětivou tvář. O Kanaďanech se v souvislosti s hokejem často hovoří o aroganci, ale řada doprovodných akcí, plakátů i nadšení fanoušků, to vše ukázalo, jakou má tahle země vášeň pro hokej.

V Klotenu se hraje ve 12 let staré zpola dřevěné Kolping Areně, aréna v Bernu je sice hodně originální, oceňuji na ní, že má největší sektor pro fanoušky k stání na světě, ale je více než čtyřicet let stará a z míst pro novináře je na led vidět hodně mizerně.

Ve Švýcarsku vidím na každém kroku, jak je bohaté. Všechny své problémy už tahle země asi vyřešila, ale zároveň mi tu zoufale chybí jakékoliv emoce. V kempu, kde spolu s námi nocuje určitě nejméně 100 lidí, už o půlnoci všichni spí. Třeba jen tři minuty sprchování vás přijdou na 28 korun… V centru města neuvidíte jediný plakát, jediného fanouška, na druhou stranu, na každém rohu máte banku, kdybyste nevěděli co s penězi.

Na banketu, který pro novináře zorganizoval organizační výbor, říkal starosta Curychu, že chce ukázat, že Curych není jen město bank a peněz, ale že dokáže uspořádat i tak velkou akci, jako je mistrovství světa v hokeji.

Ano, určitě Curych takovou akci zorganizovat dokáže, ale atmosféru si za peníze nekoupí.