Poslední večer – pohodička a piánko

Poslední večer – pohodička a piánko

Po výhře České republiky ve finále mistrovství světa v hokejbale se náš pobyt v plzeňské ČEZ Aréně chýlil ke konci. Opak je však pravdou. Ada nás chtěl pozvat za úspěšnou misi na bowling, ale naskytla se pro nás ještě jedna překvapivá alternativa.
Po dopsání všech článků jsme zjistili, že v celé aréně není živáčka kromě paní na vrátnici. Tak, proč toho nevyužít? David alias Denny Schlegel v čele nás dovedl do místnosti jménem VIP. Ano do té, kde obvykle při každém zápase sedí nejbohatší lidi v Plzni.

Pobyt v této malebné místnosti jsme začali hodováním ovoce v čokoládě, které nám na stolech ještě nechali opozdělé servírky. Po deseti minutách již ovšem byly stoly prázdné, ale….

Roj nám ukázal další novou stravu. Poslední, co ještě zbylo byla rozpuštěná čokoláda a párky. Všichni jsme upřeli oči právě jen na Roje. Ten nám vysvětlil postup, jak si vychutnat poslední sobotní lahůdku. „Nejdříve párky pořádně oklepat, poté namočit a hodit do sebe,“ vysvětlil Roj. Za okamžik ovšem dodal: “Nebylo to špatné, ale uzené s čokoládou, to je panečku jiný kalibr.“

Naše další kroky poté vedly do „boxové“ místnosti. Zde jsme si to pořádně užívali. V místech, kde sedí obvykle sami boháči, jsme rázem sedili my chudí esporťáci. Po vypotřebování sudu piva přišel na řadu další problém. Jak „nastartovat“ ten další. Ada se o to pokusil, ovšem bez úspěchu. Na řadu přišel zkušený piják Roj, kterému se to naštěstí podařilo.

Po dalších litech „plzeňského zlata“ v někom uzrála myšlenka, odejít na slibovaný bowling. Cesta z VIP do „tiskáče“ ovšem nebyla zrovna v kategorii těch lehčích. Do press místnosti jsme se nakonec dostali dolním vchodem, protože kratší cesta byla uzamčená. Po zhruba desetiminutovém putování halou jsme se konečně dostali do vytoužené Press místnosti a následně si šli již sbalit notebooky. To ovšem neplatí o Nejedlákovi. Ten hrdinsky získal několik míčků, s kterými se hrálo zde na mistrovství a poté nám pár také dal. To byl také poslední okamžik, jaký jsme v plzeňské ČEZ Aréně na dlouhou dobu zažili. Naše cesty se totiž pak odebraly do „pryč“.

Přidat komentář

💬

Příspěvek je zatím bez komentáře. Buďte první, kdo ho okomentuje!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *