Výlet do Poreče aneb byli jsme u postupu našich tenistů do finále Davis Cupu

Když se řekne Poreč, většina si vybaví oblíbenou chorvatskou destinaci českých turistů a také místo, kde se dá strávit zajímavá dovolená u moře. Před pár lety zde také postavili halu Žatika, určenou hlavně pro házenou. V Žatice se dá provozovat, ale i spoustu jiných sportů a mimo jiné i tenis. Chorvati se jednoho dne rozhodli, že v této nové hale budou pořádat utkání Davisova poháru. Když se partička „esporťáků“ v čele s Davidem Schlegelem dozvěděla, že čeští tenisté zde odehrají semifinále tohoto nejslavnějšího týmového tenisového turnaje, neváhali ani minutu a vydali se podpořit český tým v cestě do vysněného finále. Nejprve jsme rozhodili sítě a hledali zájemce o výlet za mořem a za tenisem. Poté jsme řešili vstupenky, ubytování a nakonec to, jak se do Poreče dopravíme. Dva dny před začátkem semifinále jsme se čtyři kluci sešli na pražském Andělu a vyrazili jsme směr Chorvatsko. Jeli jsme ve složení: David „Ada“ Schlegel, Jaroslav „Bary“ Šindelář, Ondřej „Kalič“ Kalát a Michal Hořejší z Lidových novin, který zajistil auto a většinu trasy i sám odřídil, za což mu dodatečně děkujeme. Cesta byla dlouhá. 900 km je pořádná vzdálenost, zvlášť když víte jen města, přes která jet, nemáte atlas a v italském Terstu zabloudíte. Nakonec jsme kolem půlnoci zdárně dorazili do Poreče a ubytovali se v „apartmánu“ nebo v „hostelu“ jménem Naďa. No možná to bylo jiné dívčí jméno. J Pozn. Ady: Výše uvedené se nazývá v angličtině tzv. „inside joke“. Jde o vtip, který zasvěcení pochopí, nezasvěcení ovšem nemají ponětí, co chtěl Ondřej říci. Ve zkratce šlo o to, že když jsme dorazili do Poreče, zjistilo se, že nevíme nejen kde bydlíme, ale ani jak se cíl naší cesty jmenuje. Vše potřebné zajišťoval Bary, který nás neváhal ujistit, že vše je zařízené a v nejlepším pořádku. „Myslím, že se ten hostel jmenuje Naďa,“ řekl nejistým hlasem jinak vždy jistý Bary. Po chvilce ovšem dodal: „Možná šlo o jiné ženské jméno.“ Nakonec se ukázalo, že nebydlíme v hostelu, ale v apartmánu, že se to místo nejmenuje Naďa a dokonce nemá ani žádné jiné ženské jméno. Navzdory předpovědím nám parádně vyšlo počasí. Všech pět dní svítilo sluníčko a teploty se pohybovaly kolem 25 stupňů. Ideální podmínky na dovolenou. Chodili jsme se tedy každý den koupat do moře a věřte nebo ne, moře bylo teplé a průzračně čisté. Prostě paráda. Ve čtvrtek (den před zahájením utkání) jsme navštívili los semifinále. V hotelu Diamant se představily oba kompletní týmy a také významní lidé světového tenisů. Na los navázala tisková konference a celé dopoledne bylo zakončeno rautem se spoustou dobrého jídla a pití. K tomu všemu nám hrála chorvatská kapela místní akustické písně. Lepší zázemí si snad už nelze představit. Páteční dopoledne doplnili naši partu ještě dva „esporťáci“. Tadeáš „Drahna“ Drahorád a Patrik „Kubeček“ Kubečka měli vše, od cesty přes jídlo až po ubytování, zaplaceno společností O2, která do Chorvatska vypravila speciální zájezd. Podle jakého klíče vybírala účastníky se nám ovšem nepodařilo objasnit. Pozn. Ady: Sami jsme si též činili nárok na všechny výdobytky, ale odedávna byli v naší civilizaci rovní a rovnější. J Již v kompletním složení jsme se tedy vydali do Žatiky. Za organizaci by si Chorvati zasloužili jedničku s hvězdičkou. Tiskové centrum bylo vybaveno několika počítači, plazmovými televizemi, internetem a další moderní technikou. Žurnalisté měli navíc možnost celodenního občerstvení. Místní hostesky neustále doplňovaly mísy s jídlem a lednice byla doslova  naplněna k prasknutí různými druhy pití. Co se týče tenisu, můžete sami potvrdit, že to byla pohádka. Atmosféra v hale ještě podtrhla skvělý dojem z celého daviscupového utkání. Páteční dvanáctihodinový maratón byl sice náročný, ale o to víc poté těšil postupový volej Radka Štěpánka, který ukončil sobotní čtyřhru. Poté v českém týmu vypukly bujaré oslavy a spolu s tenisty slavili také všichni Češi, kteří se stejně jako my vydali podpořit do Poreče české tenisty. My jsme shodou okolnosti trávili večer ve stejném podniku jako Štěpánek, Berdych a spol. Na vlastní oči jsme viděli, že hráči a realizační tým táhnou za jeden provaz a všichni působili sympatickým dojmem. Snad jim dobrá nálada vydrží až do finále, kde se utkají se silnými Španěly. Pozn. Ady: Ondra už zapomněl poznamenat, že jsme na „after party“ potkali také Lukáše Dlouhého, který nejevil žádné známky toho, že ho v neděli čeká zápas ve dvouhře, a radoval se velmi bujaře. Společně jsme se i vyfotili a za těch pár sekund si získal srdce Tády, když mu na větu: „Já jsem teď tvůj Paes.“ Odpověděl: „Na to jsi málo černej!“ To Honza Hájek to před půlnocí zabalil a druhý den první dvouhru vyhrál. Druhá poznámka Ady: Ještě by asi stálo za to vyjádřit se k dalším večerům. Večer na diskotéce s chorvatskými hity se moc nevydařil. Chorvati jsou fakt v tancování hodně dobří a osobně jsem si netroufl na jediný taneční pohyb. Ta hudba byla jiná a byl bych trapný. Jinak Kalič ukázal, že má přátele všude a díky Facebooku se zjistilo, že současně dlí ve měst pětice jeho spolužáků, kteří zde tráví dovolenou. Šlo o jednoho chlapce a čtyři dívky. Byl to poměrně nepoměr a musím s rozhodností prohlásit, že to byl poměrně příjemný nepoměr… Prožili jsme fakt super večer. V neděli jsme ještě zhlédli závěrečné dvouhry, naposledy jsme se šli vykoupat, navečeřet a další den ráno se vydali zpět do Prahy. Výlet do Poreče byl vskutku vydařenou akcí. Dá se říct, že nám vše vyšlo na výbornou. Tenis, počasí, moře, spousta srandy, nasbíraných historek atd. Myslím, že všichni budeme na Chorvatsko a semifinále Davis Cupu 2009 by BNP Paribas (pozn. Ady ke slovu Paribas: písmenko s na konci nevyslovujte a r vyslovujte  jako Iva Janžurová v pohádce Královské reggae. Kdo to řekne jinak, je amatér. J ) ještě dlouho vzpomínat. Dovětek Ady: Byl to geniální výlet, skvělá koupačka se super lidma a taky jsme si trochu mákli… Spouštěli jsme právě novou sekci na www.onlajny.cz, kde budeme přinášet on-line přenosy z dalších významných událostí ze světa sportu nazvanou RŮZNÉ.  Zde najdete on-liny z tiskových konferencí, tenisu, atletiky, basketbalu, plavání, formule 1, skoků na lyžích a dalších sportů. Když jsme s Ondrou dělali on-line z pátečního programu, tak jsem si nemohl nevzpomenout na rok 2001, kdy jsem na mistrovství světa ve Finsku byl svědkem zloby novinářů, že se finálový zápas ČR-Finsko prodlužuje. Navzdory tomu, že zápas přinášel úchvatnou vzrušující podívanou, která byla oslavou hokeje. I my s Ondrou jsme si chvílemi říkali, že už by ty pětisetové bitvy Štěpánka s Berdychem mohly skončit. Asi se z nás stávají sportovní novináři… J