Postavení útočícího hráče v brankovišti? Noční můra rozhodčích

V dosavadním průběhu letošního mistrovství světa se prozatím nejvíce diskutuje o výkladu pravidla číslo 471 o neuznání gólu. Rozhodčí se totiž prezentovali několika chybnými výroky poté, co uznali, resp. neuznali branku po postavení útočícího hráče v brankovišti. V následujícím blogu se pokusíme problém co nejvíce rozpitvat.

Pro lepší přehlednost využijeme pravidlo číslo 470 o definici gólu, kde je řečeno: „Gól se uzná, jestliže je útočící hráč v brankovišti v okamžiku, kdy puk přechází brankovou čáru a ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM neovlivní schopnost brankáře zakročit.“

Vlnu nevole odstartoval gól v utkání Švédsko – Česko, kdy Lindström zablokoval hokejku Salákovi a Oscar Möller vzápětí zakončil do prázdné branky. Expert České televize David Pospíšil označil v přímém přenosu tuto branku za regulérní. Pravdou je, že Lindström stál na hranici brankoviště. Podle výkladu pravidel tak mohl být tento gól uznán, protože Lindström nestál v modrém půlkruhu.

Další problém vznikl v duelu Dánsko – Česko, kdy Jesper Jensen snižoval náskok Čechů poté, co hluboko v brankovišti operoval další dánský útočník a jednoznačně najel do brankáře Saláka. Podle výkladu pravidel tak neměl být tento gól uznán.

V zápase mezi Lotyšskem a Běloruskem došlo k další minimálně sporné situaci. Do konce základní hrací doby chybělo šestatřicet vteřin (v té době vedli Bělorusové těsně 2:1) a při střele Daugavinše clonil před brankářem Lalandem Meija. Pravdou je, že Meija lehce škrtl o gólmana Lalanda, ovšem v brankovišti rovněž nestál. Český sudí Antonín Jeřábek gól neuznal, ovšem podle výkladu pravidel se jednalo o regulérní trefu.

Také názory expertů se různí. Někdo tvrdí, že sudí Jeřábek rozhodl správně, jiní jsou opačného názoru. Trefně to ve studiu České televize popsal expert David Pospíšil: „Když nebudeme takové góly uznávat, tak z hokeje za chvíli uděláme basket.“ Osobně jsem téhož názoru.

Korunu všemu nasadili arbitři v klání mezi Norskem a Kanadou. Kanadský obránce Bieksa vystřelil a před norským brankářem pracoval Huberdeau. Střela Bieksy proletěla až do sítě, jenže rozhodčí gól neuznali. V tomto případě však jednoznačně hrubě chybovali, protože Huberdeau jednak v brankovišti vůbec nestál a zadruhé se norského gólmana ani nedotkl.

Suma sumárum, narůstající počet chyb mužů v pruhovaném může být zapříčiněn tím, že komise rozhodčích IIHF více apelovala na své podřízené, aby si na podobné situace dávali velký pozor. Pak nastal okamžik, kdy sudí zapískali postavení útočícího hráče v brankovišti i v době, kdy k této situaci vůbec nedošlo. Z toho pak vyplývá, že nikdo po těchto excesech pořádně neví, kdy se má pískat a kdy ne. Výsledkem všeho je pořádný hokejový guláš, který však nikomu nechutná.

Na internetu jsem se dokonce dočetl, že MS v Bělorusku aspiruje na nejlépe zorganizovaný světový šampionát v historii. Po organizační stránce možná ano, ale hrubé chyby rozhodčích přeci jen tento status poněkud zkalí.