Upozornění: Následující text (satirické dílo) pochopí pár jedinců s vytříbeným humorem, či pár šílených čtenářů. Oběma skupinám předěm děkuji za porozumění a ostatním se omlouvám za způsobené zdravotní komplikace.
Vysvětlivky: “Luk” – Luke Fisher
Eikl – Jack Eichel, útočník USA
Balada o mistrovství. Kéž by to nebyl jen mžik
Mistrovství přišlo neočekávaně,
jak když poprvé letní vítr zavane,
na cestu jest vybral jsem si vlak,
ten nemalé zpoždění měl však.
Rychle čas neutíkal na dráze,
i přesto jsem se blížil k oáze.
Tou byl velkoměstec Kolín,
nad řekou zvanou Rýn.
Dorazil jsem skoro na čas,
i když mi zešedl nejeden vlas.
Hned první den byl mi přidělen pozdější přítel “Luk”,
na jeho angličtinu jsem čuměl doslova jako puk,
ten jsem později vídal každý den,
byl to přeci jen hokej v Kolíně nad Rýnem.
Spánku pořád ubývalo,
moc se na něj nedbalo.
Důležitější byl “Eikl”,
moc jsem teda nevynikl
Kamera zaplá nebyla,
byl jsem za debila.
Hráli Rusové i Švédi,
hned víc jsem měl šedi.
Nějak mi to tenkrát nevadilo,
v noci se totiž často volalo tequilo!
Nebo spíš slivovice?
To už jsem byl onlajn píšíce.
Ne samozřejmě opilý,
čtenáři můj rozmilý,
v nejlepší formě jsem skvostné obraty vytvářel,
až tak, že kolem mě Lundqvist, ten brankář, jen prošel,
těšil jsem se na něj moc,
sám jsem si z toho přivodil nemoc
Ne tedy fyzickou,
šlo o újmu psychickou.
Parta se večer scházela u stolu výborná,
jen nám chyběla aspoň jedna komorná,
nepořádek byl místy všude,
Michal ale “řek”, že to tak pude
a bylo hotovo.
První z party byl ten Michal,
po večerech první utichal,
zas ráno vstával čilý,
však redaktor je pokročilý.
Druhé jméno bylo Danda,
trochu brněnská propaganda.
Jinak ale veselá kopa,
až jsem ho z toho ve spánku skopal.
Samozřejmě nechtěně,
ležel jsem přespříliš blízko stěně,
nakonec až polštářová bariéra,
ochránila brněnského reportéra.
V neposlední řadě Adam,
taková naše madam,
vybírala si poctivě,
preclík jedla dychtivě.
Abych mu jen nekřivdil,
práci rozhodně nešidil,
seděl u ní do noci,
nebylo mu pomoci.
Náš slovenský přítel Tomáš,
doplnil tu zvláštní skrumáž,
moc jsem ho ale neviděl,
zpoza skla dostával příděl.
Od své přítelkyně,
velké to zájemkyně,
o jeho každodenní náplň,
no a tak telefon chňapl
a z dohledu zmizel.
Nepříjemná to byla svízel.
Už to začíná být příliš dlouhé,
a to jsou to zážitky pouhé,
pokračujeme s Lukem,
a jeho anglickým plukem.
Mluvil plynule,
velká to skrupule.
Došlo i na dohady,
naše mravní zásady.
Vše myšleno ve srandě,
vždy jsme došli k varientě,
té nejlepší,
vždyť si jeden přilepší
a ležet nebude již na zemi,
za dřevěnými mřízemi,
od dětské postýlky,
zmenšujíc již tak nepohodlné podestýlky.
A konečně přichází na řadu Ondra,
vypadal na silného hypochondra,
nebo spíš sadistu,
když si hrál na turistu.
Dobrovlně se vrhl do víru vlakového spoje,
nedbajíc mého předchozího urputného boje,
s mašinou při cestě tam,
myslel, že je to celé klam.
Užil si ale druhé početné skupiny,
opět bez jediné dívčiny,
chlapská záležitost to prostě byla,
a do paměti se určitě všem vryla.
To už bych měl ale končit,
a všechno to tak nějak zakončit,
snad stačí říct vám všem dík,
za to, že z toho nemám žádný tik.
Vím, že to byl jen mžik,
i tak jsme celou dobu byli šik!
Tak ještě jednou dík!
Vysvětlivky 2: Adam si zamiloval německé preclíky
S Lukem jsme se střídali ve spaní na nafukovací matraci umístěné na zemi, druhý měl možnost ulehnout vedle Dandy na postel
