Myslím, že každý sportovní fanoušek má nějaký „sportovní sen“, který by si chtěl někdy v životě splnit. Pro někoho to může být podívat se na NHL přímo v Kanadě či USA, někdo zase navštívit MS ve fotbale a pro někoho je to třeba zažít závod Formule 1. Ten poslední jmenovaný případ jsem byl já. A teď se mi tento sportovní sen splnil. Chtěl bych vám povyprávět o tom, jak jsem navštívil Velkou cenu Formule 1 v Abú Dhabí a podělit se o poznatky, které by se mohly hodit budoucím návštěvníkům okruhu Yas Marina.
Prvně bych chtěl říct, že jsem cestoval s tátou a s cestovní kanceláří, tudíž ubytování, lístky a cestu do Spojených arabských emirátů tam i zpět nám zařizovala ona, ale transfery a program jsme si organizovali sami.
Letošní sezóna byla pro mě ještě k tomu historická. Jsem fanoušek týmu McLaren a letos to pro nás byl fantastický rok. Dvojice mladých závodníků Lando Norris a Oscar Piastri opět vznesla tuto legendární značku na výsluní. Poslední konstruktérský titul jsme získali v roce 1998, a teď jsme k tomu měli sakra blízko, ba i více, když jsme vedli před Ferrari o 21 bodů (připomínám, že opět hlásali, že to bude jejich rok 😀).
Středa – Odlétáme!
Hned na začátku jsme měli obrovské štěstí, protože jsme cestovali do Dubaje největším komerčním letadlem, Boeingem A380, a to přímo z Prahy. Cesta tam byla sama o sobě naprosto životní zážitek. Po příletu nás čekala cesta na ubytování v Abú Dhabí. Do hotelu jsme dorazili ve čtvrtek nad ránem a dopoledne jsme chtěli hned vyrazit na okruh. To znamenalo, že se moc nevyspíme, ale káva nás probudí…
Čtvrtek – Pitwalk, Ferrari World a trampoty s taxikáři
Káva nás na snídani opravdu probudila 😀. Po snídani jsme se hned vydali na okruh.
Tady se trochu zastavím, protože to stojí za zmínku. V Abú Dhabí funguje městská doprava trošku jinak. Autobusy a podobné způsoby dopravy jsou určeny spíše pro „nižší vrstvu lidí“. V SAE tvoří původní arabské obyvatelstvo jen asi 11 %. Zbytek jsou lidé z Indie, Bangladéše nebo Pákistánu, kteří do této bohaté arabské země přijíždějí za lepším výdělkem. Tito lidé vykonávají práce potřebné pro chod města tohoto typu, ale nejsou dobře placené (například pikolíci, číšníci, taxikáři atd.). My jsme k cestování téměř vždy využívali taxi. Cesta na okruh trvala asi půl hodiny a za cestu tam i zpět jsme platili přibližně 75 AED (480 Kč). Tato cena platí pro státem vlastněné taxíky, zatímco soukromé dokáží cenu napálit až na 600 AED (3 800 Kč) 😀.
Po předložení vstupenek jsme byli vpuštěni do prostor okruhu Yas Marina. Od jeho otevření se tady vždy rozhodoval šampionát F1 a letošek nebyl výjimkou. Ve čtvrtek se však na okruhu téměř nezávodí, až na ženskou kategorii F1 Academy a místní arabskou F4. Pro nás, skalní fanoušky, je čtvrtek ve znamení pitwalku, kdy je možné projít si boxy a podívat se na monoposty zblízka.
Bohužel, tady jsme měli menší smůlu. O tuto procházku byl až enormní zájem a fronta byla dlouhá klidně přes 150 metrů. A na nás se jednoduše nedostalo. Organizátoři tento zájem nejspíš nečekali, a i když mělo být otevřeno ještě něco přes hodinu, dveře do boxové uličky zavřeli. Zprvu nás to mrzelo, ale řekli jsme si, že je uvidíme na trati, a proto tady přece jsme.
Nicméně hned vedle okruhu je Ferrari World. Tady si vypůjčím citát velikána F1 Sebastiana Vettela, který řekl: „Každý je fanoušek Ferrari. I když to neříkají, tak jsou.“ A musím říct, že na tom něco je. V největším parku Ferrari na světě se ve vás probudí i ten nejmenší fanoušek Tifosi. Měli jsme tu možnost projít si výrobou aut, vyzkoušet si výměnu pneumatik formule (s tátou jsme porazili mladý pár Jihoafričanů 😀 v čase 18,8 s), ale hlavně projet se jednou z nejrychlejších horských drah na světě, kde jsme místy zažívali přetížení 5 G. Co nás ale oslnilo nejvíc, bylo muzeum monopostů Michaela Schumachera. To opravdu stálo za to.
Pátek – Souboj o vše v F2, tréninky F1 a FanForum s McLarenem!
Od rána do setmění jsme byli na tribuně. Takový byl páteční den. Vše začalo jediným tréninkem F2 a poprvé jsme viděli formule brázdit okruh.
Co se týče míst, měli jsme je na tribuně West Grandstand, tedy na místě za slavnou mílovou rovinkou. Přímo před námi byla zatáčka číslo osm, ostrá pravá s nájezdem do šikany. To ale není vše. Díky skvělým místům jsme viděli i nájezd do poslední zatáčky. Je znát, že okruh byl navržen přímo pro fanoušky.
Formule 2, kategorie vycházejících hvězd čekajících na možnost vstoupit do královské F1, letos nabídla velmi těsný souboj mezi Issackem Hadjarem a Gabrielem Bortoletou. Do posledního závodu je dělil rozdíl pouhého půlbodu. Kvalifikace vyšla lépe pro Bortoleta, nicméně pro sprinterský závod F2 se první desítka otáčí, což dávalo lepší pozici Hadjarovi.
Po nich už byl čas na F1 a tréninky. Byla to doslova pastva pro oči a já si uvědomil, že jsem opravdu tady a vidím Formuli 1 naživo! Ještě o nic moc nešlo, ale v mé hlavě se toho dělo tolik a na obličeji jsem měl po celou dobu úsměv. Včetně momentu, kdy Issack Hadjar, testující monopost Red Bullu, před námi netrefil ideální okraj a roztočil se 😀.
Ještě jsme měli možnost vidět jezdce naživo v rámci tzv. Fan Forums. Tam se představili a odpovídali na otázky. Na poslední závod jsou otázky poměrně očekávatelné, ale jde spíš o to, že ty jezdce vidíte tak blízko. Zrovna v pátek jsme měli možnost vidět oba jezdce McLarenu, když sdíleli stage s jezdci Williamsu. Po nich se představili i závodníci v barvách Astonu Martin a Kick Sauberu. A nesmím zapomenout na Haas, kde se s kariérou loučili oba jejich jezdci…
Sobota – Vysněná kvalifikace a znovuzrození Checa Peréze v Abú Dhabí, ale v F2
V sobotu začal program až odpoledne, takže jsme měli čas trošku dospat náš spánkový deficit, ale o to záživnější to bylo.
Sprintový závod F2 začal hned v prvním kole kolizí Hadjara, který se tak mírně propadl, avšak stále dosahoval na body. Bortoletovi start také nevyšel podle představ, ale nakonec se dostal před něj. A potom přišel na scénu jistý Dino Beganović. Švédský jezdec v barvách týmu DAMS předvedl naprosto skvělou defenzivní práci a Hadjara před sebe po celý sprint nepustil. Kdyby se taková věc stala ve F1, psalo by se o tom pořád a všude. Bortoleto si tak zvýšil náskok o pět bodů a měl dobrou výchozí pozici do hlavního závodu.
Kvalifikace na hlavní hřeb víkendu už byla na spadnutí. Nicméně před ní se ještě dotáčely poslední záběry do nového filmu s Bradem Pittem v hlavní roli. Film Apex GP by měl jít do kin už v únoru příštího roku a určitě to bude pro každého fanouška formule obrovská událost.
Teď už ke kvalifikaci. Hned na úvod jsme byli svědky překvapení. Jistý Kevin Magnussen ve třetím sektoru trefil patník, který zůstal ležet na trati. Na konci sedmnáctiminutovky jej pod svůj monopost vzal Lewis Hamilton, což logicky zpomalilo jeho kolo. Výsledkem bylo pouhé 18. místo. Lewis tak poslední kvalifikaci v autě stříbrných šípů opravdu povedenou neměl.
Druhá část přinesla také překvapení, a to pro fanoušky Ferrari. Charles Leclerc měl jisté, že odstartuje o deset míst níže kvůli výměně baterií v monopostu. Přesto mu kvalifikace opravdu nevyšla, skončil jako 12., což znamenalo, že se bude muset prokousávat ze spodních pozic.
A třetí část? Ta byla pro nás, fanoušky McLarenu, snová. Lando Norris vybojoval pole position a Oscar Piastri hned za ním druhé místo. Nebylo to poprvé, ale tentokrát to bylo o to důležitější, protože tým bojoval o konstruktérský titul. Obzvlášť když jeden z jezdců Ferrari startoval jako poslední.
Ještě zmíním něco o taxících. Hned po odjetí kvalifikace se všichni hrnuli ven a toho využily soukromé taxislužby, které stojí přímo před okruhem a berou za ty směšné ceny, které jsem zmiňoval dříve. My, obyčejní smrtelníci, kteří chtěli městské taxi, jsme museli chvíli hledat. Někdy bylo potřeba chodit a doufat, že se podaří někoho odchytnout. Nám se to povedlo před hotelem Hilton, což se ukázalo jako dobrý nápad, protože před hotely je těch taxíků nejvíce. V sobotu nám hledání trvalo asi 45 minut 😀.
Neděle – Žhavit kalkulačky!
Nejdůležitější den je tady, závody obou kategorií jsou na programu a v obou se stále hrálo o hodně.
První na řadě byl závod F2. Bortoleto startoval z druhé řady, Hadjar ze čtvrté. Rozsvítila se světla, hned poté zhasla. Ale auto s lakováním Red Bullu zůstalo stát na místě. A byl to právě Hadjar, kterému se opozdila baterie, a tak odstartoval daleko za posledním. Postupně se sice škrábal nahoru, ale ani zdaleka nestačil na Bortoleta, který tak mohl slavit mistrovský titul v této kategorii. Jen pro zajímavost – Bortoleto závodil za tým Invicta Racing, za který bude příští rok jezdit český reprezentant Roman Staněk!
Hlavní hřeb celého víkendu je tady! Opět zhasla červená světla a bylo odstartováno (neokopírované, moje vlastní 😀). Hned v první zatáčce se střetl můj oblíbenec Oscar Piastri s Maxem Verstappenem, už korunovaným mistrem světa. Oba dva mohli pokračovat, ale byli vzadu. Kdo ale nemohl pokračovat, byl Sergio Peréz. Ten se hned v prvním kole před námi srazil s Hülkenbergem na Haasu.
Fanoušci Ferrari už zapínali kalkulačky, aby zjistili, co se musí stát, aby získali konstruktérský pohár, ale stále byl jeho zisk daleko. Leclerc se šplhal pořadím výš a výš, až byl třetí. Ani to však nestačilo, protože na prvním místě si udělal hezký náskok Lando Norris, který stále držel McLaren na prvním místě v poháru konstruktérů.
Vše změnila situace před lidmi na West Grandstandu. Valtteri Bottas a Magnussen spolu bojovali o 13. místo, ale souboj byl tak ostrý, že Fin doslova napálil do Dána. Tím byl spuštěn virtuální safety car. Ferrari se opět na Landa dotáhlo, nicméně Lando jim hned po konci VSC ujel a už nebyl dostihnutelný. A Oscar? Ten dojel na pěkném desátém místě a se ctí získal alespoň jeden bod.
McLaren tak uhájil první místo v konstruktérském poháru a získal jej po dlouhých šestaadvaceti letech! A já jsem byl opravdu štěstím bez sebe.
To, že je Velká cena v Abú Dhabí obrovská show, je asi jasné, ale po skončení závodu jsme mohli vidět desetiminutovou parádu plnou ohňostrojů a obrazců z dronů.
Závěr
Od čtvrtka do neděle bylo možné navštívit i koncerty v nedaleké Etihad Aréně, která má kapacitu až 35 000 lidí. Lístek do ní dostal každý návštěvník, který si zakoupil lístek na daný den na formule. Kapacita okruhu je 60 000 lidí, takže se na všechny nedostalo. Zájem byl ale obrovský. Hráli tam jména jako Eminem nebo Maroon 5. Původně jsme tam s tátou chtěli jít, ale když jsme viděli plné autobusy, které návštěvníky svážely, usoudili jsme, že to dobrý nápad nebude. A měli jsme pravdu, protože podle toho, co říkali naši spolucestující, to byl propadák.
Co říci závěrem? Byl to splněný sen, který jsem si mohl užít s tátou, jenž je stejně velký fanoušek formule jako já. Rozhodně se budu chtít na nějaký závod podívat znovu. Bude to Maďarsko, Belgie, nebo Rakousko? Kdo ví 😀.
