S úsměvem vzpomínám na školní den z loňského listopadu. Zatímco já jsem trčel ve škole na nudné přednášce, česká reprezentace žen se už pomalu chystala do daleké Jokohamy na Turnaj pěti zemí. Na jaře toho roku jsem měl tu čest se svým libereckým kolegou Lukášem Šonským informovat českou veřejnost z mistrovství světa žen v kanadské Ottawě, kde si naše holky odbyly premiéru v elitní skupině. Moje spolužačka shodnou náhod kamarádí s reprezentační útočnicí Terezou Vanišovou a tak se mě před učebnou zeptala: „Když jsi byl s holkama na mistrovství v Kanadě, poletíš s nimi teď i do Japonska?“. Na to jsem se jen usmál s odpovědí, že to už je moc daleko a do tak exotické země už eSports své lidi neposílá. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že přesně za rok se tam jako vyslanec firmy skutečně vydám!

Nejdelší cesta v životě. Nikdy by mě nenapadlo, že po roce sem budu psát tuto větu znovu. Po Švédských hrách, kterých jsem se loni zúčastnil s výpravou eSports ve Stockholmu, se mi tentokrát dostalo cti psát o mistrovství světa žen, jež hostila Ottawa. Původně jsem se této zajímavé akce neměl vůbec zúčastnit, o to více mě mile překvapil telefonát od Davida, že se nakonec uvolnilo místo a jestli chci jet. O odpovědi jsem nemusel vůbec přemýšlet, vždyť podívat se do zámoří, navíc s hokejem, byl jeden z mých největších snů.