Spoustu zažitých stereotypů překonal tenhle šampionát. Tak například: ženský sport je obecně nekoukatelný, na ženský sport nechodí žádní diváci, ženy patří k plotně, ne na hřiště. Všechny tyhle předsudky dokázaly snaživé dívky zbourat. A to i přesto, že jejich jedinou odměnou za to vše, co v kariéře musely odmakat v halách, na oválech, v lesích, na schodech, v posilovnách, na bazénech, je právě tenhle týden, v němž toužily po přízni diváků, po uznání, po chvilkové slávě, ale hlavně – po medaili! Ta jediná tomu celému krásnému týdnu chyběla. Žádné peníze (vyjma Švédek) florbalistky nepobírají, přesto polykají tréninkové dávky blížící se profi sportovcům. To vše dělají ve volném čase po práci. Klobouk dolů.