Vedení firmy se rozhodlo, že bude s Ádou každoročně vysílat partu lidí na NHL. Ani nevím proč, ale nějak jsem se ocitl ve společnosti Davida Jahody, Honzy Šlapáčka a Michala Belšána (s nímž jsem sdílel loži <š), kterým se naskytla tak neuvěřitelná příležitost splnit si velký sen. Možná je to klišé, ale letět v osmnácti do Ameriky s akreditací na čtyři zápasy NHL alespoň pro mne splněným snem skutečně bylo.
Cesta do Kamloops pro mě začala už o den dříve. Ačkoliv jsme letěli z Prahy přes Frankfurt, kde bydlím, tak jsem se musel předtím dostavit na pražské letiště, protože letenka z Frankfurtu by prý stála neporovnatelně víc (rozhodně si nestěžuji, aspoň jsem se narozdíl od kluků v Praze alespoň trochu vyspal, protože jsem se v noci nemusel kodrcat na letiště z Plzně nebo Havlíčkova Brodu jako oni). Po pohodovém o hodinu zpožděném letu s ani ne poloprázdným letadlem ČSA do Prahy a noci strávené na letišti jsem byl připraven k odletu za kanadským dobrodružstvím.
