V televizi běží výroční zápas naší Komety a přítel u toho ochutnává finské pivo s názvem Karjala. A to mi připomnělo, kde že jsem to před třemi týdny byla a kde mi bylo tolik fajn…

Nechybělo mnoho a odlet do Finska by zůstal pouze v oblasti teorií. V mém dosavadním životě jsem zaspal pouze ve dvou případech. Den odletu do Země tisíce jezer byl tím druhým.

Rok 2012 byl pro mne velice úspěšný. Ani tak nebudu rozebírat úspěšné zakončení střední školy, Zlatého Gregora za nejlepší onlajny, jako především to, že jsem byl v polovině roku nominován na jeden z turnajů Euro Hockey Tour – na Švédské hry. V září se k tomu přidala i Juniorská liga, která je pro mne velkou zkouškou i zkušeností zároveň. Ale zpět k Švédským hrám…

Patnáct hodin cesty po silnici a vodě za námi. Jsme na jihu studeného Švédska v jednom z největších tamních měst Malmö, kde si pět dní budeme hrát na „velké novináře“. Těšil jsem se jako malý kluk, kterého rodiče poprvé berou na Matějskou, ale s tím se ve mně mísila tréma studenta před zkouškou.

Na švédské hokejové hry jsme cestovali napříč Německem do Rostocku, kde jsme pokračovali trajektem do Trelleborgu. Díky komfortu plavidla a vysoké úrovni jídla jsme měli cestu tam docela příjemnou, i když se to táhlo.

Když jsem někdy v létě, při denním projíždění adminu zjistil, že jsem nominován na moskevský Channel One Cup, nevěděl jsem, co si myslet. Co očekávat. V eSports.cz jsem v té době byl asi 7 měsíců, navíc dělám redaktora v Prostějově, tedy až třetí nejvyšší soutěži. Kromě kluků právě z Prostějova a ještě z Olomouce jsem vůbec nikoho neznal. Jediné co mne uklidňovalo, byla účast Davida Schlegela, jakožto šéfa společnosti.