Sice se k psaní blogu dostávám až teď, dokonce když v jihoruském Soči byla další parta kolegů z eSports, ale budiž. Ne, že by snad nebylo o čem psát, téměř čtrnáctidenní dubnový výjezd do dějiště nadcházejících olympijských her řadím mezi vůbec ty nejlepší události roku 2013. A koneckonců, když jste v Rusku, musí to být prostě fenomenální.

Komu není padesát, nebo nebyl v Rusku, nemůže nikomu dalšímu radit! Tímhle moudrem mě oblažil Ondra Kubát ještě na letišti ve Vídni. Takže vážení – padesát mi nebylo, ale mám za sebou dva týdny v ruské Soči, ve městě, kde je možné bydlet v ulici, která oficiálně neexistuje, a dělníci staví do olympijského parku mosty, pod které se nevejde běžný autobus – proto mám to privilegium nabídnout vám manuál. Manuál pro přežití v místě konání příští olympiády 🙂

Předměstí Soči, Adler, připomíná necelý rok před olympiádou rozdělené Německo. Na západní straně je vše v normálu – asfaltové silnice, hezké náměstíčko, obchody, chodníky, přednost zprava na křižovatkách. Ovšem za řekou, na východní straně Adleru, tedy tam, kde se staví moderní arény pro olympijské hry, chodníky neexistují. Auta jezdí po bahnitých cestách, chodci kličkují mezi kalužemi a přednost zprava, ta se tady opravdu nedodržuje. Dřív jede ten, kdo na to má koule!