Pro lidi s vášní pro hokej

Finsko – země (nejen) tisíců jezer

Autor: Tomáš Nejedlo • 16.12.2009 • Kategorie: Euro Hockey Tour

Snem většiny nejen mladých redaktorů  je podívat se na některou z každoročně pořádaných mezinárodních hokejových akcí. Stalo si již tradicí, že vybraní redaktoři míří také na podniky Euro hockey tour. Nejinak tomu bylo i u letošního Karjala Cupu ve Finsku. Bílou octavií z Prahy vyjížděla posádka ve složení: dvorní řidič Roj, David Schlegel, Petr Košatka a já. Do Helsinek jsem se samozřejmě moc těšil, poněvadž mi určitě dáte za pravdu, že Finska se člověk jen tak nepodívá.

V pořadí druhý letošní turnaj v rámci Evropské hokejové tour startoval již ve čtvrtek 5. listopadu, a to zápasem domácích Finů s Rusy. V době tohoto mače jsme byli teprve na začátku naší dlouhé cesty, a tak zpravodajství obstaral Štěpán Tomš, jenž letěl letadlem a trvání jeho letu bylo o poznání kratší. :-) Místo našeho odjezdu byla Praha, kde jsme si také spolu s píseckým kolegou Petrem Košatkou dali sraz a vydali se pomoci Ádovi do kanceláře s nezbytným papírováním a všelijakým zařizováním.

Před tím, než jsme se usadili v autě, zašli jsme se před dlouhou cestou pořádně občerstvit. Zvolili jsme restauraci, kterou vlastní proslulá česká skupina Tři sestry, Na Staré Kovárně. Bavič posádky Roj byl tradičně ve skvělé náladě a v průběhu cesty vyprávěl různé příhody nebo se rozpovídal o své nejoblíbenější činnosti – počítačové hře Travian. V příhraničním městě Náchodě si Roj neodpustil nějakou tu peprnou poznámku, ale s menšími obtížemi jsme se ocitli v Polsku. Při průjezdu Wroclaví jsem si hned vzpomněl na léto, kdy toto město bylo dějištěm Světové ligy ve volejbale a kde jsme nechyběli ani s naším Spolkem přátel polského sportu.

Tvrdým oříškem se zdál být průjezd Varšavou. Spoluzakladatel OHF a náš řidič říkal, že i v noci je špatně značené polské hlavní město pro jízdu autem velice obtížné. Rojova slova se potvrdila, ale naštěstí jsme proklouzli. Když už jsme u jízdy autem. Bez krátkých úseků celou cestu odřídil Roj a to je kousek hodný uznání! Litva nás přivítala sněhem, což byla oproti loňské cestě inovace. Koupali jste se někdy v listopadu ve vodě na bodu mrazu? Že ne? Tak my jsme si to vyzkoušeli doslova na vlastní kůži. „U lotyšského pobřeží Baltského moře je naše místo,“ pravil Áda. Na pláži leželo dobrých deset čísel sněhu, teplota vody se pohybovala jen těsně nad nulou a v moři plavaly ledové kry. Ani to nás nepřesvědčilo porušit tradici a do ledové vody jsme vlezli.

Kručící žaludky nás pak donutily zastavit v lotyšské Salacgrivě, kde jsme ochutnali speciality místní kuchyně. Jednalo se o polévku zvanou Soljanka a zvláštně připraveného lososa. Cílem v Estonsku bylo hlavní město Tallinn, odkud vyrážel trajekt směr Helsinky. Po dvouhodinové plavbě jsme dorazili do přístavu finské metropole. Áda vybral hostel v místě opředeném slavnou českou minulostí. Usídlili jsme totiž v útrobách Olympijského stadionu, kde v roce 1952 manželé Zátopkovi celkem čtyřmi zlatými medailemi proslavili malou zemi ze srdce Evropy. Na pokoji nás přivítal Štěpán a kupodivu také několik cizích nájemníků. Inu, i takové věci se dějí … :-)

Zbytek pozdního pátečního večera jsme vyplnili návštěvou nočních Helsinek a jednoho baru, kde jsme se spřátelili s mexickým číšníkem nebo s finským štamgastem. Postarší pán se v lámané angličtině rozpovídal o hokeji a vzpomněl si i na několik českých hráčů. Výslovnost jejich jmen zněla dost komicky a dozvěděli jsme se, že v reprezentaci hráli Jiri Holik, Jaro Holik, Alco Holik … :-)

Sobota už byla zaslíbena hokeji. Po přesunu do Hartwall arény nastal čas práce. Oproti loňsku totiž naše výprava zajišťovala kromě reportáží a ohlasů také on-line přenosy. V tiskovém středisku jsme potkali několik českých novinářů, jako například Pavla Petra z Radiožurnálu, Zdeňka Jandu ze deníku Sport, Roberta Tesaře z ČTK či Václava Jáchima z hokej.cz.

Sobotní noc na nás přichystala překvapení v podobě množství podnapilých Finů, kteří vycházeli z multifunkční haly hokejového klubu IFK Helsinky, v níž se konala akce v příznačným názvem Sexhibition. Finové se zřejmě umí bavit po svém .. I neděle byla „pracovní“ a my jsme se těšili, že naši reprezentanti vyhrají alespoň jeden mač. Leč nestalo se. Slibně rozehraný zápas s Ruskem svěřenci Vladimíra Růžičky do vítězného konce nedotáhli a zklamaně museli přijmout poslední místo.

Atmosféra v aréně však byla fantastická, zejména pak při závěrečném souboji turnaje -  severském derby Finska se Švédskem, které skončilo debaklem pro celek okolo hvězdného Petera Forsberga. Po skončení turnaje jsme udělali nezbytnou fotodokumentaci, sehnali nějaké suvenýry a vyrazili na trajekt.

Zpáteční cesta probíhala prakticky bez problémů, jen opět před prokletou Varšavou jsme uvízli v dopravní zácpě. Roj, který nás bezpečně přepravil, zastavil v Hradci Králové a my jsme pak vlakem pokračovali nejprve do Pardubic a poté do Prahy. Unavení jako psi jsme ulehli v kanceláři eSports.cz a po několika hodinách odpočinku jsme odjeli domů. Karjala Cup v nás zanechal jednak krásné vzpomínky a samozřejmě také cenné novinářské zkušenosti.

Tomáš Nejedlo


Email autora: tomasnejedlo@email.cz | Zobraz všechny články autora Tomáš Nejedlo

Napište váš názor