Pro lidi s vášní pro hokej

Dvacítky v Buffalu - krásnej ten… zážitek!

Autor: Tomáš Nejedlo • 06.05.2011 • Kategorie: MSJ 2011 Buffalo

Připadal jsem si jako ve snu, když mi bylo sděleno, že pojedu na mistrovství světa hráčů do dvaceti let do Ameriky. Vždyť uznejte sami, za oceán se obyčejný člověk podívá skutečně jednou za život. Těch čtrnáct dní, které jsem spolu s Lukášem a Davidem ve Spojených státech strávil, prostě nikdy nezapomenu. Sice jsme měli práce až nad hlavu a chodili spát často až k ránu, stálo to rozhodně za to!

Už při cestě do dějiště šampionátu nastaly problémy. Letadlo z Frankfurtu totiž z různých důvodů nabralo několikahodinové zpoždění, což nám do karet vůbec nehrálo. Štěstí ale přálo připraveným. Ve Philadelphii jsme sice původně plánovaný let nestihli, ale po několikasetmetrovém sprintu jsme doběhli na poslední spoj do Buffala. Bylo to doslova za minutu dvanáct. Zaplaťpánbůh, že jsme to stihli, neboť následující dny poměrně dost spojů kvůli sněžení nelétalo vůbec!

Jak psal ve svém blogu David, na akcích, kam eSports každoročně vyráží, se spí v různých ubikacích. Musím zaklepat na dřevo, protože v Plzni na hokejbale a zejména v Berouně na inlinu bylo ubytování super. To se ale o hostelu Niagara bohužel říct nedá. Nejvíce nás iritovala ta nesnesitelná zima v noci. Vydržím hodně, ale tohle bylo až moc kruté. Za všechno snad stačí říct, že s každou další nocí jsem z volných postelí “kradl” deky, aby nakonec byla přikrývka třívrstvá. Dvoje tepláky a mikina jsou také jasným důkazem nízké teploty. Topení jako by neexistovalo.

Podmínky pro práci také nebyly ideální, zvláště pak, když asi patnáct opilých Kanaďanů ve společenské místnosti řvalo tak, že nebylo slyšet vlastního slova, natož přemýšlet nad psaním článků. Místa pro novináře přímo v HSBC aréně, to bylo jako nebe a dudy. Všechen potřebný servis, parádní výhled. Oproti tomu v druhé hale pro mistrovství, v nedalekém kampusu Niagarské univerzity, to bylo jiné. Hodně se o tom už napsalo, tato hala pro takovou akci byla nedůstojná. Shodli jsme se na tom, že by se dala přirovnat ke stadionu brněnské druholigové Techniky.

V Buffalu nám hodně pomáhal Zdeněk Matějovský, český novinář působící v Americe. Zažili jsme spoustu legrace a nebýt Zdeňka, těžko bychom mohli slavit příchod nového roku s šampusem v ruce přímo u Niagarských vodopádů. To se jen tak někomu nepoštěstí. David na příchod nového roku nebude vzpomínat příliš v dobrém, protože v zimnici a horečce skončil v péči lékaře českého týmu pana Budína, který ho na pokraji existence zachránil.

Také atmosféra nás uchvátila. Zejména kanadští fanoušci vytvořili při zápasech svého týmu to pravé hokejové prostředí. Měli jsme možnost navštívit také nefalšovaný duel NHL mezi domácími Sabres a Bostonem. Vyprodané hlediště a výsledek 7:6 v nájezdech. Co víc si přát? Také rozhovory přímo v kabinách byly skutečným zážitkem. Během turnaje jsme zašli také do Anchor Baru, domova nefalšovaných pálivých kuřecích křidélek zvaných Buffalo Wings. Porce byly obrovské, čekání na volné místečko v restauraci se tedy určitě vyplatilo.

Chtěl bych poděkovat oběma klukům za parádní dva týdny, které jsem s nimi mohl v Americe strávit. Byla to velká škola a nesmírná zkušenost. Domů jsem se vrátil sice utahaný jak pes, ale šťastný. Shrnout by se to dalo slovy klasika Honzy Kollera: “Byl to krásnej ten… zážitek!”

Tomáš Nejedlo


Email autora: tomasnejedlo@email.cz | Zobraz všechny články autora Tomáš Nejedlo

Napište váš názor