Ve čtvrtek jsme se rozloučili s z Montrealem a po vražedně brzkém vstávání vyrazili do Quebecu. S postupujícím časem se věci v Kanadě obrací stále více k lepšímu – výrazně se lepší počasí, příjemným zážitkem bylo samotné cestování vlakem, bydlení v Quebecu předčilo myslitelné představy a nakonec: už zítra je tady hokej!
Malá odbočka k tříhodinové cestě vlakem z Montrealu do Quebecu, lépe řečeno do předměstí Ste.-Foy. Vlaky kanadské společnosti ViaRail se svým pohodlím zdaleka nedají srovnat s ničím, co můžete okusit na českých železnicích, co víc, nedokáží se jí vyrovnat ani běžná místa v letadlech. Samozřejmostí je elektronický nákup jízdenek přes internet, originální lístky pak vytiskne automat přímo na nádraží. Zavazadla se podávají přes check-in jako na letišti a opět se s nimi setkáte až na perónu cílového nádraží, každá sedačka ve vlaku má vedle sebe elektrickou zásuvku a dojem drobně kazí pouze wifi, které je k mání za 8 dolarů na 24 hodin, což je na tříhodinovou cestu trochu moc.
Trochu nás zarazila podoba nádraží v Ste.-Foy, které by se dalo svým rozsahem přirovnat k nádraží ve valašských Huslenkách, jak se ale ukázalo, služby na odpovídající úrovni dokáží kanadské dráhy poskytovat i na takto rozsáhlých stanicích.
Po ubytování (náš apartmán s výhledem na západ slunce je opravdu lahůdkový) a zamluvení auta na zítřek (z cesty do nedaleké půjčovny se nakonec vyklubal tříhodinový výlet:) přišel ke slovu opět hokej. Čtvrtý den v řadě v sedm večer startuje Hockey night in Canada a ze všech čtyř představení se jednalo o nejslabší zápas. Jágr sice Rangers zachránil krk ve Stanley Cupu a zřejmě si prodloužil svůj pobyt v NHL o dva dny, povedlo se mu to zejména díky naprosté neschopnosti hráčů Pittsburghu. Vrcholem této zoufalosti byla penalta Jevgenije Malkina – jeden z nejrychlejších hráčů NHL se rozhodl provést nájezd téměř v chůzi a zakončil jej neškodnou žabkou do Lundqvistovy rukavice.
Při vší úctě – s výjimkou předchozího duelu Rangers s Penguins se ve všech případech jednalo o velmi průměrné zápasy – až těžko uvěřit, že takto se bojuje o Stanley cup. Ano, bylo k vidění nasazení a občas skvělý hokejový moment, ale stejně tak byly vidět školácké chyby, alibistické přihrávky na týmové hvězdy a hloupé fauly v tu nejnevhodnější chvíli. Fanoušek jednoho z týmů by možná mohl být spokojený, ale jako nestranná zábava by tyto zápasy určitě neobstály.
O to víc je potěšující, že zápasy mistrovství světa jsou konečně tady. Strčte si to NHL někam, já chci vidět hokej 🙂
Krátce:
- Na Flickru máme nějaké fotky, něco málo tam má i Roj.
- U Roje na blogu najdete i pohled na Montreal jeho očima
- Nad dopisy čtenářů: pivo zde je, v Montrealu nebylo nejhorší, uvidíme s čím se předvede Quebec.
- A nakonec rada: jméno a heslo pro domácí router si nikdy nenechávejte nastaven z továrny na admin/admin, nebo se vám tam připojíme jako v Quebecu 🙂
V anglii jsem nikdy nepotřeboval mít internetové připojení přímo doma – vždycky nějaký dobrý soused měl AP bez hesla :-))) Zitra az pojedu na skvele trati OV-Celadna tak si na vasi cestu vlakem urcite nekolikrat vzpomenu 🙂
Huslenky rulez!:)
Jinak tady vypadá Ada jako Noel Gallagher z Oasis:) Jako já se tak stříhám odmala, ale furt tomu něco něco chybí…
Pěkné! Navrhněte místním bossům, ať měří počet kilometrů, co hráči najezdí za zápas. Když mohou spočítat průměrnou dobu jednoho střídání každého hráče, tak tohle musí být pro ně brnkačka 🙂