Are you killing me?

Slovní spojení uvedené v nadpisu poněkud zmutovalo z Davidova hlasitého výkřiku „are you kidding me?“ na cestě vlakem z volejbalového duelu ve Vratislavi. Lídr esports totiž takto hrozivým hlasem zastrašoval nebohého polského průvodčího, jemuž k vyjádření pocitů muselo stačit pouze jediné slovo cizího původu – Zurück. Zásluhou nejmenovaného redaktora České Lípy, jenž nevinnou frázi nečekaně přetvořil na konverzaci zavánějící vraždou, se pak tato věta propracovala i do naší mluvy v Saskatchewanu.

Stejně jako liberecká Tipsport arena nebo švýcarský kapesní nůž je totiž multifunkční. Hodí se jako komentář ke spoustě situací v běžném životě, ještě více se pak využije zde na odlehlých prériích indiánských sídlišť a bizoních příbytků. Uvádím několik málo příkladů, při kterých postižená osoba stačí již jen polohlasně vydechnout „Are you killing me?“.

Davidova béžová čepice

Bohužel je to tak. Davidovu pověst módního znalce zabil poněkud extravagantní kulich čínské kolekce Sport Collection dle cedulky vyrobený stoprocentně z polyesteru (viz. foto). Naštěstí pro všechny příznivce Coco Channel ho dnes áda poprvé odložil.

Předčasný Silvestr

Mé spolunocležníky málem připravila o život předsunutá oslava Nového roku. Podle kanadských kukaček 30. prosince jsme se vydali do místního PRESS BOXU (bohužel i přes příjemný název tu na novináře kašlou a účtují si běžné ceny) za doprovodu dua kanadských hokejistek, tří neznámých chlapíků a švýcarského žurnalisty připít na probíhající mistrovství.

Hned dva z trojčlenného spolku milovníku esports však den nato těžce ochořeli. David zhruba hodinku před utkáním Finsko – Švédsko vyskočil od zaplaceného oběda s hořekováním: „Ještě nechci umřít!“ a zamířil pro tablety zdraví zpět do motelu. Ondra po celodenním úpění zdárně přečkal až do nového roku, poté ale silně vzdoroval společnému přípitku sklenicemi lehce vypláchnutými slivovicí. Jednoduše se stárnutí kromě vrásek a vytahané kůže projevuje i jinak.

Zima

Počasí nás mrzačí již od začátku. Byť Regina i Saskatoon zažívají nejteplejší dny léta (často nás místní straší povídačkami o padesátistupňových mrazech), ovšem na koupání to rozhodně není. Návštěva kanadské plovárny se neobejde bez sekyry a dobrého cestovního pojištění, obojí bohužel zatím postrádáme, proto tuto volnočasovou aktivitu vynecháváme.

Na delší venkovní procházku jsme se všudyvšeho odhodlali pouze dvakrát a pokaždé jsme se stali raritou. Absolutně nikdo totiž chodníky nevyužívá. Přechody pod návalem sněhu nejsou k nalezení a ještě jsme nepřišli na to, jak zajistit, aby na semaforu blikla zelená.

Ochota lidí s javorovým listem na oděvu ovšem nezná hranic, vyjednán pro nás byl dokonce VIP servis přímo ke dvěřím domku s našimi pokoji. Abychom nevypadali jako nuzáci, sdělila Velmi Důležitá Osoba pan Schlegel našemu řidiči, že jsme si domeček na turnaj jednoduše celý pronajali. Kdyby jen celou Potěmkinovu vesnici nezbořil Ondřej, když nemístně zápasil s dveřmi, které běžely na automatický chod.

Paní domácí

Hodně jsem se bál, co mi provede starší dáma, až po návratu do svého domova zjistí, že jsem ji kompletně rozladil televizi. Bydlíme v pokoji rodinného domku a od paní domácí máme dovoleno používat celé jedno patro. Při stříhání videa jsem chtěl napravit svoji chybu, kdy jsem nestihl zhlédnout Zimní klasiku, a zkouknout alespoň jedno utkání NHL, to se mi ale málem stalo osudným.

Naneštěstí jsem si mezi čtyřmi ovladači a jejich odhadem osmdesáti tlačítky vybral to špatné a na obrazovce se objevila šedá mlha doprovázená zvukem, který připomínal večeřící sarančata. Prekérní situaci se mi předlouho nedařilo dovést k šťastnému konci a s přistupující nocí navíc teplota klesla k 55 stupňům Farenheita. Zanechal jsem tak svého marného boje s technologicky vyspělejším protivníkem a jal jsem rozežhnout, jak jsem se domníval, jediný zdroj tepla v bytě – krb.

Digitálním přístrojem se mi povedlo vznítit jedno poleno, leč to bylo zdaleka vše. Oheň naděje stejně jako v případě českých reprezentantů v souboji s Rusy uhasl a nehodlal se opětovně vzpamatovat. Záchrana se však nakonec dostavila. Prozření mi pomohlo vyrovnat se se systémem televizoru a po návratu majitelky se vzduch dokonce opět oteplil. Však také stačilo jen otočit kolečkem u termostatu.

• Jak by jistě podotkl Jiří Krampol „Nikdo není dokonalý.“ A jestli ano, tak my tři určitě ne.