Turnaje v pozadí, vesměs bez přílišného zájmu publika. Čas od času však mládežnické šampionáty zaplní stránky tisku, dokonce i program televizních stanic. Ve Finsku se české silné generaci do 18 let podařil historický úspěch. Sedm let poté, co také ve Finsku česká osmnáctka ostudně sestoupila z elitní skupiny mistrovství světa.
Letos mladíci porazili ve čtvrtfinále Rusko, v semifinále i Kanadu, a proti USA je čeká boj o zlato. Naprosto po zásluze, vždyť právě Rusko s Kanadou jsou vždy na mládežnických šampionátech vybaveni brutálním arsenálem budoucích superhvězd. Mládežnicky silné národy tentokrát musely smeknout před dravostí i umem české party.
Jenže pak je tu jsou ještě jeden národ, který umí vybrat to nejlepší, a hlavně, který má z čeho čerpat – USA. Američané jsou se sedmi tituly dokonce nejúspěšnější zemí historie osmnáctkových turnajů, v posledních pěti letech slavili zlato dokonce čtyřikrát! Vloni se poklonili ve finále Kanadě, letos bude usilovat o jejich skalp český výběr.
Ale popořadě. Souboj s Ruskem nabídl ve čtvrtfinále první větší českou zkoušku. Svěřencům Jakuba Petra se postavil silný výběr, v čele s talentovaným Maximem Treťjakem v brance, vnukem slavného Vladislava. V útoku pak řádila formace Pilipenko-Svečnikov-Kameněv, kterým zdatně sekundoval Ivan Nikolišin, syn bývalého ruského Andreje Nikolišina a hráč Everett Silvertips ve Western Hockey League. Do budoucna bude určitě zajímavé sledovat kariéru Vladislava Kameněva, který již nyní v sedmnácti nastupuje poměrně stabilně v kádru finalisty KHL, Metallurgu Magnitogorsk! Jenže Rusové s českým týmem padli v prodloužení, stejný osud pak stihl i Kanadu.
Ta také dovezla, jak je zvykem, silný oddíl. V brankovišti vládně Mason McDonald, nikoliv prodejce hamburgerů, ale vítěz Hlinkova memoriálu z letošní sezóny, a také syn Briana McDonalda, sice na svou dobu jen průměrného hokejisty, ale dlouholetého skauta v Nordiques i následně v Avalanche v NHL. V poli pak Kanaďané kupodivu sázejí na naturalizované hráče. Nejproduktivnějším je Jake Virtanen, kanadský Fin, hráč Calgary Hitmen, který byl i draftován do KHL zagrebským Medveščakem! Travis Konecny, který půl minuty před koncem čtvrtfinále se Švýcary trefil kanadský postup, je sice rodilý Kanaďan, ale má české předky, kteří za oceán zamířili před 2. světovou válkou. I on má před sebou velkou budoucnost, jako jednička byl v roce 2013 draftován do OHL Ottawou 67’s.
Těch jmen by bylo v zásobě vícero. Perlini je například kanadský Brit, jeho strýc dokonce reprezentoval dlouhé roky Velkou Británii, otec krátce nakoukl do NHL, ale kariéru pak dohrával na v britských soutěžích.
Největší pozornost si z našeho pohledu zaslouží český tým. Nuže, kdo se tedy postaral o největší úspěch v historii českých osmnáctek? V brankovišti je jedničkou Vítek Vaněček, odchovanec havlíčkobrodského hokeje, nyní ale již člen liberecké organizace, který letos jednou oblékl i benátecký dres v první lize. Benátky vůbec znají velkou část tohoto týmu, Tomáš Havlín letos odehrál v Benátkách 18 zápasů, Pavla Zachu netřeba moc představovat, ten letošní sezónu strávil hlavně v seniorských kategoriích, navíc převážně v extraligovém Liberci. Podobně je na tom i Pyrochta, který sice hokejově vyrůstal v Třebíči, teď je také hráčem Liberce. A pak tu jsou hráči z letňanské líhně, kteří však působí již v zahraničí – například Václav Karabáček či nejlepší střelec turnaje Jakub Vrána!
Mne osobně velmi těší účast Alexe Rašnera, jesenického rodáka, který se přes Šumperk dostal do Olomouce, kde nyní naskakoval i do 1. ligy, a šumperského rodáka Ondřeje Mikliše, který ze Šumperku zamířil do pražské Sparty. Další střípky do mozaiky přidala i jiná česká města: České Budějovice, Brno, Havířov, Ústí nad Labem, Vsetín či Pardubice. Tahle silná generace pak touží dobýt absolutní vrchol.
To se české reprezentaci nikdy nepodařilo. Turnaje osmnáctek se konají od roku 1999, tehdy v Německu vyhrálo Finsko, bronz vezli Slováci (v týmu mimo jiné Gáborík, Hamerlík, Marcel Hossa, Surový, Vydarený, Bartovič i Starosta). Tohoto turnaje se však neúčastnila Kanada. Ta poprvé dorazila až na čtvrtý turnaj v pořadí, ale vyhořela a skončila šestá. A právě tehdy v roce 2002 získali Češi první medaili, skončili třetí. Turnaj se odehrál na Slovensku, nehrálo se play-off a první tři týmy skončily shodně na osmi bodech ve finálové skupině. Americké zlato tehdy slavili například Zach Parise, Patrick Eaves, Ryan Kesler nebo Jimmy Howard, Rusové dorazili do Piešťan i s Ovečkinem (který nasázel během turnaje 18 branek!), Sjominem nebo Barulinem. A česká soupiska? Například Tomáš Fleischmann, Jiří Hudler, Ondřej Němec, Jakub Langhammer, Jakub Koreis nebo Milan Michálek.
Další medaili přidal český tým o dva roky později, v Minsku v Bělorusku, tedy v dějišti letošního seniorského mistrovství světa. Zlato slavilo Rusko, které tentokrát dovezlo místo Ovečkina Malkina či Radulova. Stříbro získalo USA (Phil Kessel či Cory Schneider). Bronzovou českou radost slavili David Krejčí, Michael Frolík, Vladimír Sobotka, Roman Polák, Marek Schwarz či Ladislav Šmíd, ale i hráči, kteří svůj talent nedokázali dále naplno zužitkovat – bratři Pšurní či nyní havířovský útočník Jan Daneček.
Třetí bronz pak přišel opět po roční přestávce, v dubnu 2006 ve Švédsku. Před osmi lety, tehdy naposledy Češi dovezli medaili. Ze zlata se radovalo USA, které však nejvíc trablů řešilo v semifinále v dramatickém duelu s Českem. O postupu Američanů rozhodl až gól v prodloužení z hole Patricka Kanea. V duelu o bronz porazili Češi Kanadu 4:1! I tehdy měl český tým hodně silný výběr, z něhož někteří dosáhli až do NHL, jiní pak upadli v zapomnění, jak to bohužel u této věkové kategorie často bývá. V brance se střídali Jakub Kovář a Michal Neuvirth, v poli zářili Michael Frolík, David Květoň, Jiří Tlustý i Jakub Voráček. Tlustý byl dosazen do all-stars turnaje, ve kterém v útoku nechyběli ani Patrick Kane a současná star Lva Praha Justin Azevedo.
Na soupisce ale nechyběli i ti, co to v další kariéře tak daleko nedotáhli – Vladimír Růžička, Ondřej Roman či Jan Semorád. Lukáš Lang momentálně působí ve třetí německé lize, Antonín Drbohlav před třemi lety hrával za pražskou Kobru ve 2. lize, Martin Bartoš hraje v Lyonu 2. francouzskou ligu, tam působí i Bohdan Višňák, a to v Montpellier.
O rok později, paradoxně také ve Finsku, si pak sáhla česká reprezentace na dno a sestoupila do II. divize, aby se rok poté bleskově vrátila zpátky. Na tento neúspěch se letos dává zapomenout, Češi naopak sahají po absolutním vrcholu. Od 18:00 narazí na USA v LAP Aréně v Lappeenrantě. A za pár let se znovu může říkat, že v NHL řádí Zacha, Pyrochta, Vrána, Vaněček či Karabáček, to jsou přece ti borci, co v roce 2014 vyhráli mistrovství světa osmnáctek…
V cestě jim však stojí USA, které v semifinále vyřídily Švédy i se supertalentem Nylanderem 4:1! Na turnaji již s výběrem Jakuba Petra jednou hrály, a to úspěšně v poměru 3:0. Teď mají Češi možnost soupeři tuto prohru oplatit. A o to bolestněji, že by znamenala konec amerického zlatého snu.
Finále můžete samozřejmě sledovat na serveru onlajny.com s komentářem Lukáše Majera, a to přímo z centra dění.
