Do Helsinek jsme vyráželi v pátek navečer, den po mém stužkáči, takže z poměrně unavené nálady mě dostalo až vynikající posezení v salónky před odletem. Hned po příletu do finské metropole nás paradoxně překvapila věc, kterou jsme očekávali – extrémně drahý alkohol. Pivo výrazně nepodobné tomu zrzkovi, kterého známe od nás, navíc bez jakékoli přítomnosti pěny, stálo okolo osmi Eur.Ale zpět k tomu, proč jsme do finské metropole jeli. Rozhodně největším zážitkem pro mě bylo dělání rozhovorů tváří v tvář s hráči. To jsem na letošním MS v Rize nezažil a takřka okamžitě jsem zjistil, že to byla velká škoda. Vzhledem k tomu, že jsme v Hartwall Aréně byli pouze na dva české zápasy, tak jsem stihl jen dva rozhovory, ale bylo to opravdu super. Jen škoda, že to nemohlo být po vítězných zápasech naší družiny.
Celkově se potkala super parta lidí, které bych tímto chtěl poděkovat za sice krátké tři dny, ale rozhodně plné zážitků. Některé byly pozitivní, některé negativní – jako třeba prázdné peněženky, ale všechny si je budu ještě hodně dlouho pamatovat.
