Březen byl zatím nejnabitější měsíc. S krátícími se dny do začátku olympiády přinesl logicky doposud největší penzum práce, jeho intenzitě napomohla i velká porce hned pěti víkendů, zlepšující se počasí a spousta nových příležitostí. A taky méně času na blog. Proto k březnu rychle níže, ale vážně jen zkratkovitě, protože už nyní je polovina dubna a do slavnostního zahájení zbývá posledních sto dní.
Hodně práce
Více meetingů, kratší deadliny, větší urgence, kratší obědové pauzy a více času fyzicky stráveného v kanceláři, běžně až do šesti odpoledne – v březnu bylo na pracovním nasazení všech poznat, že časové rezervy už nejsou takové, jaké byly loni v létě. „Things are happening at a breakneck speed these days,“ stálo v každé rekapitulaci týdenní agendy našeho týmu.
Vedle finiše běžné agendy se do popředí začaly více dostávat různé simulační readiness cvičení, nejčastěji tzv. Tabletop exercices, kdy se celý tým daného sportoviště sejde na celé odpoledne v jedné konferenční místnosti a postupně jsou mu prezentovány různé scénáře, které mohou během olympiády nastat. Cílem týmu je pak společně identifikovat, kdo a jak bude daný problém a jeho případné eskalace řešit, kdo musí být v rámci jakého stupně hierarchie kontaktován nebo kdo má v jakých oblastech jaké pravomoce.
Kromě toho jsme také začali připravovat různé finální materiály a dokumenty na léto. Jednak podrobné průvodce pro novináře, ale také manuály pro početnou skupinu odborníků, která rozšíří naše řady těsně před začátkem her a pomohou nám na všech sportovištích odbavit ten nejlepší možný servis pro novináře. Mimo to jsme také natáčeli krátká informativní videa pro naše dobrovolníky, ve kterých jsme se jim snažili představit, co se od nich přesně bude v létě očekávat. Drobný sneak peek našeho videa nabízí cover fotka tohoto blogu.
Hodně sportu
Práce pro olympiádu nepřekvapivě nabízí více kontaktu se sportem než většina jiných prací. A když je práce hodně, je logicky hodně i sportu. Proto jsem během března mohl vidět jeden z předních světových badmintonových turnajů, poprvé vidět vystoupení moderní gymnastiky nebo turnaj šermířů na vozíku. Vedle toho jsem se díky práci dostal i na panelové diskuze s předními francouzskými olympioniky a mohl si vyzkoušet základní lekce pro šermíře a taekwondisty.
S kolegy jsme navíc jednou po práci vyrazili i na čtvrtfinále nejvyšší francouzské hokejové ligy do Cergy a jeden z víkendů zasvětili dobrovolničení na finálovém turnaji Rugby Europe. Vedle toho jsem samozřejmě hodně běhal po Paříži a příležitostně se snažil zlepšovat v silné konkurenci naší sportovní basketbalové skupiny.
Hodně cestování
Březen byl první (a zatím jediný) měsíc, kdy jsem si koupil v Paříži šalinkartu a místo ranní procházky do práce jezdil metrem. Jelikož ale měsíční kupón neplatí jen na samotné město, ale celý pařížský region, otevřela se mi tak možnost dostat se, zvláště o víkendech, dále než obvykle. S kolegy jsme vyrazili na výlet kolem Giverny, vyzkoušel jsem běžecké trasy v Buloňském lesíku nebo trailové cesty v lesích kolem Fontainbleau a i ve zbytku víkendových dnů jsem se vždy toulal někde v přírodě vlakem pryč z Paříže.
Hodně jídla
To vše také nabídlo hodně jídla. Ať už v rámci dalšího Food Testingu, pařížských návštěv nebo prostě jen spontánních výletů a gastro aktivit s kolegy. A jelikož zde jsou místo slov silnější obrazové vjemy, zakončím to dneska food blog galerií.
