Když už jsem v Montrealu, chci toho vidět co nejvíc. Abych, až se vrátím, ničeho nelitoval. Ve volných chvílích jsem tak vyrazil do olympijského parku, muzea moderního umění, zoologické zahrady nebo montrealského Notre-Dame.

Během své první eSports akce jsem vyrazil do Kanady, do Kamloops na MS žen, a tak jsem ani příliš nedoufal, že by v dohledné době mohl přijít nějaký další „povolávací rozkaz, neboť Kanada byla zkrátka TOP. Přesto jsem dostal důvěru odcestovat na poslední turnaj české osmnáctky před dubnovým MS, který se konal ve švédském Sundsvallu.

Naše firma se vydala na expanzi. Nejdřív to byly země ve střední Evropě, pak přesun na jiný kontinent a teď dokonce i na jinou polokouli. A redaktora Jakuba Slunečka nenapadlo po příjezdu do Brazílie nic lepšího než jít vyzkoušet, jestli se voda v záchodě opravdu točí na opačnou stranu než u nás. Tímto děkuji Michalu Slavíkovi, že měl trpělivost s mými podobnými infantilními výlevy a že jsme to společně ještě s Lukášem Peroutkou všechno zvládli – první esporťácká letní olympiáda.

Když jsem na letošním eSports srazu dostal nabídku vycestovat v září na hokejový duel Rusko – Česko, zaskočilo mě to a potěšilo zároveň. Abych mohl jet, musel jsem si zařídit několik osobních i pracovních věcí, ale nakonec vše klaplo a já byl ve středu 7. září v poledne připraven na Ruzyni.

Po roční pauze jsem se opět vydal na mistrovství světa v inline hokeji. Tentokrát opět s mužskou reprezentací. Začínalo to podobně jako minule. Zatímco před dvěma lety jsem některé dny maturitního svaťáku trávil na inline hokejových zápasech v Česku, letos jsem je vyplnil přesunováním zkoušek na termíny před mistrovstvím v Itálii, nebo po něm.

Italské MS v inline hokeji bylo moc fajn. Jedním slovem pecka. Ale teď k serióznějším věcem. Nebudu vám zde vyprávět, že jsme na hotelu měli bazén a k obědu i večeři většinou čtyři chody. Stejně by to 99 % z vás nezajímalo a zbylé jedno procento si to čtyřchodové menu tak jako tak dávalo se mnou. Na tomhle tripu bylo zajímavé sledovat něco úplně jiného…