Potkají se Hradečák, sparťan a Budějovičák. Ne, takhle nezačíná film ze zákulisí fanouškovského prostředí se scénářem Texaského masakru motorovou pilou, nýbrž cesta na mistrovství světa žen do francouzského Rouenu. S Matějem Mayerem a Tomášem Lichnovským jsme vyrazili společně s týmem, což bylo pro naši spolupráci obrovské plus. Taky proto jsem byl trochu nervózní, ale byla to ta zdravá nervozita (a jakmile jsem si poprvé sáhl na puk, bylo to v pohodě 😀 ).

Začátek celého pobytu v rakouských Alpách v okolí Schrunsu začal velmi zajímavě. Hned na letišti v německém Friedrichshofenu se mé jméno objevilo na kartě jakéhosi postaršího pána. Nejel jsem tedy s ostatními členy olympijské výpravy autobusem, nýbrž se třemi Čechy autem. Po chvíli mi došlo, že se jedná o dobrovolníka, který nás rozveze do hotelů, které pro nás byly zamluvené.

Amerika. Sen každého malého kluka, který v řadě případů snem a přáním pouze zůstane. Já měl však díky eSports a Mistrovství světa žen do 18 let v Buffalu možnost se za oceán podívat, posbírat zde spoustu nových zážitků a opět být součástí velké události, o čemž se mi před lety mohlo pouze zdát.

S úsměvem vzpomínám na školní den z loňského listopadu. Zatímco já jsem trčel ve škole na nudné přednášce, česká reprezentace žen se už pomalu chystala do daleké Jokohamy na Turnaj pěti zemí. Na jaře toho roku jsem měl tu čest se svým libereckým kolegou Lukášem Šonským informovat českou veřejnost z mistrovství světa žen v kanadské Ottawě, kde si naše holky odbyly premiéru v elitní skupině. Moje spolužačka shodnou náhod kamarádí s reprezentační útočnicí Terezou Vanišovou a tak se mě před učebnou zeptala: „Když jsi byl s holkama na mistrovství v Kanadě, poletíš s nimi teď i do Japonska?“. Na to jsem se jen usmál s odpovědí, že to už je moc daleko a do tak exotické země už eSports své lidi neposílá. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že přesně za rok se tam jako vyslanec firmy skutečně vydám!

Na konci dubna mě kontaktoval David Schlegel a ptal se, jestli bych nechtěl jet na dva týdny do Francie na mistrovství světa v inline hokeji. Neváhal jsem ani minutu. Vzpomněl jsem si, jak jsem nedávno musel po prohraném souboji s vedením školy odmítnout možnost cestovat s eSports do Minsku a byl jsem opravdu vděčný, že druhá šance přišla tak brzo.

V dosavadním průběhu letošního mistrovství světa se prozatím nejvíce diskutuje o výkladu pravidla číslo 471 o neuznání gólu. Rozhodčí se totiž prezentovali několika chybnými výroky poté, co uznali, resp. neuznali branku po postavení útočícího hráče v brankovišti. V následujícím blogu se pokusíme problém co nejvíce rozpitvat.