Mistrovství světa v atletice 2017 je údajně největší sportovní akcí v tomto roce, která se koná ve Velké Británii. O tom, že budu mít tu čest reprezentovat na ni eSports, jsem věděl poměrně dlouho dopředu a vděčím za to především Sannymu Muharemovi, který mi dal šanci ukázat mou práci Českému atletickému svazu a pak také jeho zaměstnancům, kteří byli s mojí prací spokojeni a důvěřovali mi, že Londýn zvládnu.
Psalo se 7. března, bylo krátce po úterním poledni a já jsem řešil některé věci ohledně školy. V tu ránu mi přišla zpráva od Davida Schlegela. Bál jsem se, že jsem něco vyvedl, ovšem David se pouze zeptal, jestli umím pracovat s kamerou. Tak jsem mu jednoduše odvětil, že s kamerou již nějaké zkušenosti mám a pracovat s ní umím. David mi napsal, že mi odpoledne zavolá a já jsem měl po celou dobu brouka v hlavě, proč tuto informaci potřeboval vědět. Popravdě řečeno, z 99% jsem si říkal, že David chce, abych si vyzkoušel první pracovní štaci na nějakém tenisovém turnaji v Česku. Následně jsem to všechno vypustil z hlavy a čekal na hovor od Davida.
Upozornění: Následující text (satirické dílo) pochopí pár jedinců s vytříbeným humorem, či pár šílených čtenářů. Oběma skupinám předěm děkuji za porozumění a ostatním se omlouvám za způsobené zdravotní komplikace.
Už když jsme před třemi lety psal na Onlajnech svůj první zápas (moc dobře si jej pamatuji, byl to šlágr KHL mezi Chabarovskem a Novokuzněckem, k němuž ani nebyl stream), tak jsem ani v koutku duše nepomyslel, že bych se jednou mohl někam podívat, natož na tak velkolepou akci, jakým Mistrovství světa v hokeji bezpochyby je. Ale pěkně po pořádku.
„Hey, you’re from our media team, right?“ – „Yeah, that’s right, I am.“ – „I thought I saw you in the arena… Where are you from? Are you here with the Britts?“ – „No, I’m from the Czech Republic.“ – „Cože, fakt? No tak to nemusíme mluvit anglicky!“ To by na mezinárodním turnaji nebyla zas až tak zajímavá výměna, kdyby se neuskutečnila v japonském Tomakomai na břehu Tichého oceánu někdy v půl osmé ráno.
