Máme za sebou derby, v ktorom Slováci darovali Čechom udržanie sa v elitnej skupine. Pre Petra posledný deň v Drážďanoch, a tak si ho aj patrične užil. Sme tu predsa práve kvôli týmto dvom tímom, niet divu, že bolo dosť práce. „Ale novináři se nemohou dožít moc vysokého věku,“ premýšľa v aute cestou na hotel. Ondra bez mihnutia oka pokojne nadhodí: „No, tak… chlastaj.“
Napriek voľnému dňu sa večer pred zápasom – pre zmenu – klepe do klávesníc. Ondra sa odhodlal k blogu, Petr prepisuje rozhovor s „třineckými“ Braňom „Rapy“ Rapáčom a Petrom „Bezúch“ Bezuškom. Podchvíľou sa musím smiať na slovíčkach, ktoré sa Petr snaží opakovať v slovenčine. Mám výhodu, že som z polovice Čech, a ovládam tak oba jazyky, čo už je u dnešnej mládeže skôr výnimkou.
Sedím v žilinskej Hokejke, mám za sebou prvú etapu presunu do Nemecka. Žilina hrá zápas s Kóreou, ktorú čakajú MS v Maďarsku. Jakub možno zasiahne do hry, po prvý raz u seniorov, tak som si to zariadila tak, aby som tu mohla byť. Žilina je na Slovensku, dve hodiny cesty vlakom z môjho rodného Popradu. Kórea tá priateľskejšia, a Maďarsko je tá krajina pod Slovenskom. Jakub je môj kamarát, bek juniorov Žiliny. Toľko hádam úvodom, ja som Domi, slovenský spolupracovník esports.cz, a idem na svoje prvé majstrovstvá sveta.
Když jsem se chystala do Francie, zjistila jsem si, jaké by mělo být počasí a vůbec mě nepřekvapilo, že nás budou očekávat slunečné dny s příjemnými teplotami. Holt Francie, říkala jsem si. Až v průběhu šampionátu jsem se dozvěděla, že prý jsme děti štěstěny, jelikož v tuto dobu mají v Caen mlhy a teploty kolem deseti stupňů. My jsme si tedy krásné počasí užívali plnými doušky, stejně jako zápasy ženských reprezentačních celků. (Jen Roman Šperňák na horké dny trochu žehral, jelikož si s sebou nevzal žádné kraťasy)
Připadal jsem si jako ve snu, když mi bylo sděleno, že pojedu na mistrovství světa hráčů do dvaceti let do Ameriky. Vždyť uznejte sami, za oceán se obyčejný člověk podívá skutečně jednou za život. Těch čtrnáct dní, které jsem spolu s Lukášem a Davidem ve Spojených státech strávil, prostě nikdy nezapomenu. Sice jsme měli práce až nad hlavu a chodili spát často až k ránu, stálo to rozhodně za to!
Pokud jedete s Davidem na nějakou eSporťáckou akci, můžete si být téměř jisti, že „Šlégiho“ budou znát prakticky všichni. Už to nejsou jen hokejové fanynky, organizátoři turnajů nebo realizační týmy reprezentací, ale nyní i samotní hráči. Člověk by až nevěřil, kolik toho mají Áda a talenti světového hokeje společného. V následujícím videoblogu vám přinášíme nezvratné důkazy.
