Peto on irti, eSports
Nejprve bych ráda poděkovala všem, kteří se podíleli na tom, že jsem poprvé byla součástí prestižního hokejového turnaje, Karjaly. Děkuji hlavně svým rodičům a prarodičům, které občas štvu, ale zároveň se snažím na sobě makat tak, abych to někam dotáhla.
Psal se červen roku 2022 a mě čekala první účast na srazu eSports.cz v Křižanově. Z osobních důvodů jsem se mohl zúčastnit až od soboty 25.6. 2022. Den předtím mi najednou večer psal na Messenger můj šéfredaktor ze Slavie, že jsem byl vybrán na listopadový Karjala Cup ve Finsku. Vůbec jsem tomu v první chvíli nemohl uvěřit a začal jsem se těšit. Ani na chvilku jsem nepřemýšlel, že bych nejel. Musel jsem si jenom vyřídit uvolnění ve škole, se kterým nebyl absolutně žádný problém.
První odstavec svého blogu z Karjaly 2022 ve finském Turku bych rád využil k poděkování.
V první řadě bych chtěl poděkovat svým rodičům, kvůli kterým jsem vlastně začal vnímat sport, respektive jsem jej začal hrát a zároveň mu fandit. Nebýt rodičů, nikdy bych tyto řádky nepsal a nemohl zažít to, co jsem ve Finsku zažil.
Jak všechno začalo
Mistrovství světa pro mě začalo celkem netypicky. Měl jsem zrovna celozávodní dovolenou, když jsem jednoho rána otevřel messenger. Měl jsem tam zprávu od Davida. Text byl jasný, stručný: Nechtěl bys je na mistrovství světa žen do Dánska?
Byl červen roku 2021. Probíhal sraz eSports v Poslově Mlýně, na který jsem se bohužel nemohl dostavit. V sobotu večer, v druhý den srazu, mi zničehonic cinkla na Messengeru zpráva od kamaráda, že jsem nominován na hokejové mistrovství světa ve Finsku. Nevěřil jsem.
Musím přiznat, že jsem z mistrovství světa do 18 let měla velký respekt, protože jsem absolutně nevěděla, co čekat (i když jsem měla dva roky na to se alespoň psychicky připravit). Naštěstí část strachu opadla už cestou do Landshutu, když jsem s půlhodinovým zpožděním dorazila vlakem do Havlíčkova Brodu, kde už na mě čekal Milan Sochor. Znáte to. Zmizí prvotní šok a přijde takový ten pocit, že už nejde utéct.
