Máme za sebou derby, v ktorom Slováci darovali Čechom udržanie sa v elitnej skupine. Pre Petra posledný deň v Drážďanoch, a tak si ho aj patrične užil. Sme tu predsa práve kvôli týmto dvom tímom, niet divu, že bolo dosť práce. „Ale novináři se nemohou dožít moc vysokého věku,“ premýšľa v aute cestou na hotel.
Napriek voľnému dňu sa večer pred zápasom – pre zmenu – klepe do klávesníc. Ondra sa odhodlal k blogu, Petr prepisuje rozhovor s „třineckými“ Braňom „Rapy“ Rapáčom a Petrom „Bezúch“ Bezuškom. Podchvíľou sa musím smiať na slovíčkach, ktoré sa Petr snaží opakovať v slovenčine. Mám výhodu, že som z polovice Čech, a ovládam tak oba
Sedím v žilinskej Hokejke, mám za sebou prvú etapu presunu do Nemecka. Žilina hrá zápas s Kóreou, ktorú čakajú MS v Maďarsku. Jakub možno zasiahne do hry, po prvý raz u seniorov, tak som si to zariadila tak, aby som tu mohla byť. Žilina je na Slovensku, dve hodiny cesty vlakom z môjho rodného Popradu.
Pokud jedete s Davidem na nějakou eSporťáckou akci, můžete si být téměř jisti, že „Šlégiho“ budou znát prakticky všichni. Už to nejsou jen hokejové fanynky, organizátoři turnajů nebo realizační týmy reprezentací, ale nyní i samotní hráči. Člověk by až nevěřil, kolik toho mají Áda a talenti světového hokeje společného. V následujícím videoblogu vám přinášíme nezvratné
V sobotu, kdy přijel Áda za námi do Drážďan, jsme s Ondrou Kalátem měli první volnější den na mistrovství světa osmnáctek. Češi měli za sebou dva zápasy a my jsme ten den mohli „odpočívat“. Vyzvedl jsem tedy Davida na nádraží a jsme si dali před Burger Kingem. Ve stanovený čas jsem tedy dojel na místo,
Před mistrovstvím světa osmnáctiletých jsme s Ádou zamluvili v Německu dva hotely. Jeden bez snídaně, ale s internetem v Drážďanech, druhý naopak s ranním gáblíkem, ale s totální mrtvou zónou v Crimmitschau. Na nás s Ondrou Kalátem připadl útulný pokoj v saské metropoli s dost typickým německým názvem Adler. Místo Ády, který dorazil později, se
Jelikož si David letos na MS osmnáctiletých do Drážďan (opět budu
mluvit jen za redaktory v drážďanské skupině, ve které hrál český tým)
nepozval žádné mladíky (snad Petra Schultze neurazím, že nás nenazvu
mladíky, přestože se mladí cítíme), musel počítat s tím, že našim
cílem nebude pouze dokonalé zpravodajství, ale že budeme každou volnou
chvíli
Nevím, zda je to čtvrtstoletím, které mě letos poprvé dostihlo, ale v poslední době si uvědomuju, že mám více jasno ve svém dennodenním programu na důchod než v tom, co budu dělat za 5 let. Kromě chození na poštu s balíčky Markena a psaní článků na měsíc neaktualizovaný web Řisut bych v stáří rád dodělal
Po letošním MS 18 jsem dospěla k následujícímu zjištění: mládežnický hokej je v podstatě totéž co ženský tenis. V průběhu uplynulých dvou týdnů jsem zestárla asi o deset let a je jen s podivem, že jsem zatím nenašla žádný šedivý vlas. Zajímalo by mě, jak je na tom vždy chladnokrevně klidný Ada…
Pokud jste už na „eSports mládežnické akci“ někdy v minulosti byli, asi víte, o čem budu psát. Chytám se vyprávět o prvním pracovním večeru na MS hráčů do 18 let. V tiskovém centru drážďanského hokejového stánku totiž pan David Schlegel rozpoutal peklo a zhruba pět hodin v něm nechal smažit dva ubohé redaktory. Mocnému Šlegimu se to