Nevím, jestli soudruh Lukašenko dovoluje v Bělorusku registraci homosexuálů, zato chce mít v merku všechny cizince, ať přijedou do jeho země za jakýmkoli účelem. I utřinosové jako my, kteří přicestovali na dva týdny obstarožním Neoplanem na mistrovství světa do osmnácti let v národním sportu hrdého běloruského národa, museli absolvovat registráciu na zdejší milícii. Fascinuje mě, do kolika formulářů jsme museli zadávat své soukromé údaje a kolik lidí k nim má díky tomu přístup.
V patrovém dřevěném domku jsme strávili s naší opatrovnicí, od níž máme pronajatý amartmán, něco přes hodinu. Zjistili jsme, že ani jedno z zdravotních pojištění tady neuznávají a museli jsme si vyřídit speciální. Pojal jsem podezření, že cestovní “připojištění” je jen jakousi legální cestou všimného pro byrokraty, naštěstí nás ta celá sranda stála v přepočtu jen něco přes 600 korun. Máme tedy přehršel různobarevných oštemplovaných lejster, která se tak často a ráda ztrácejí. Já jenom doufám, že dneškem všechno papírování skončilo.
Na včerejším zápase Česka s Ruskem byla stejně jako v nejslavnější show Horsta Fuchse přítomna armáda a maskovaný kotel především v závěru utkání za rozhodnutého stavu dával najevo, která země je pro ně strategickým spojencem. Jako sbor Alexandrovců buráceli Rasíja Rasíja a zbytek haly se nadšeně přidával. Menšina nás demokraticky smýšlejících, kteří fandíme České republice spíše mlčela, tedy až na světlé výjimky. Například Bělorus Vladimír, který seděl vedle mě a díky svému šestiletému pracovnímu pobytu v Uherském Hradišti, prý Rusy nesnáší. A co víc, naše borce pozvbuzovaly i z pódia i roztleskávačky!
Teď hodinu před klíčovým zápasem našich proti braťijám zo Slovenska sledujeme na světelné tabuli skóre z předchozího zápasu, názvy týmů už jsou ale změněné. Doufám, že stav 9:0 pro Slováky není žádná špatná předtucha. Už teď se sem stahuje mládež z celého Minsku, tak snad budou fandit správnému mužstvu. Pro nás to nejspíš bude večer “V”, protože jestli něco posereme, Áda nám to už asi neodpustí :).
Telegraficky:
Včerejší zpravodajstí nedopadlo z naší strany úplně ideálně, ač mohlo být ještě mnohem hůř. Česká televize měla problém s formátem poslaného videa a Adam dostal sprdunk za ohlasy pro Idnes. S tím souvisí i následující bleskovka.
V minulém životě musel být David varná konvice. Jak rychle se dokáže nažhavit při sebemenším problému na bod varu, stejně zase vychladne. Vždycky je třeba zatnout zuby a pár minut vydržet jeho záchvaty zuřivosti a zoufalství, aby se ve dle něj zase dalo dál normálně existovat.
Včera jsme měli tzv. šetřící den. Nejedli jsme celý den, abychom si dneska našli čas na velkou žranici. Stejně jako my s Adamem ani náš šéf při představě plného talíře neodhadl svou míru a byli jsme rádi, že jsme nacpaní dorazili na stadion.
Je velká škoda, že už druhý den mrzneme na zimáku, když venku od začátku našeho pobytu svítí sluníčko a je krásně teplo. Zítra se nehraje, tak se snad zase někam podíváme. Nejlíp do nějaké běloruské hospody.
