Máme za sebou možná jeden z nejatraktivnějších zápasů celého mistrovství. Ve středu bylo na programu federální derby, jehož výsledek měl defacto rozhodnout o postupu jednoho z týmu do vyřazovacích bojů, zatímco poražený se měl pomalu začít smiřovat s účastí v bojích o záchranu. Nečekal jsem, že kvůli tomu ztvrdnu u počítače až do pěti do rána.
Nejmenované veřejno právní médium mělo odvysílat naše záběry z utkání s Ruskem. Náš příspěvek opravdu je stále ještě qidění na webu hokejzive.cz, uveřejněn je ovšem jen hrubý sestřih přesně tak, jak jak jsme jim ho poslali. Dohodli jsme se tedy, že zkusíme celou reportáž vyrobit sami, aby na to po nás už nikdo nemusel sahat. Měl jsem hrubou představu, jak to zhruba dopadne a byla do puntíku splněna.
I přes redbullový doping jsem byl už kolem druhé hodiny ranní totálně vyčerpán, hlavní odpovědnost ovšem stála na mě a tak jsem se každou minutou přemáhal, abych nekapituloval s obligátní větou seru na to a du domu. Když si odmyslím kvalitu materiálu, který jsme nasnímali na a po zápase, jednou z hlavních slabin historicky první videoreportáže ze zápasu z dílny eSports byl můj monotónní komentář. Svou roli sehrála jak moje nepřesná artikulace a monotónní tón hlasu, tak duševní nepřítomnost. Prej nás ale nakonec ČT odvysíla, tak mám radost. Akorát mě teda předabovali. Dobře udělali.
Co se týče práce s kamerou a stříháním videem, nesnáším na ní jednu věc. Stačí malá nedůslednost, jako je vybitá baterie ve světle nebo zapojení mikrofonu do špatného slotu a materiál je úplně nepoužitelný. Proto radím všem kameramanům: když se něco posere, smiřte se s tím! Buď to budete muset natočit ještě jednou, v horším případě se bez toho úplně obejít. Nám se naštěstí včera povedla první možnost, když vypadl zvuk na ohlasech. “My nejsme takoví amatéři, jak vypadáme,” vysvětlovali jsme hráčům, kteří se divili, že mají hodnotit zápas na kameru ještě jednou. Amatéři už by to totiž dávno vzdali.
Bleskovky
Kromě malých výher a proher, které patří nejen k hokeji, ale k životu obecně, jsem zaznamenal jednu velkou premiéru. Poprvé v životě jsem vedl rozhovor v angličtině. Sice ne s Angličanem, syn a zároveň jmenovec slavného otce Peter Bondra nám ale nedal na vybranou, ju nou?
Když jsme se vraceli z večerního hokeje domu, potkali jsme bandu asi pěti čtyřicátníků. Přijeli se pobavit na východ stejným způsobem, jako to dělají Angličani u nás v Praze. Vůbec netušili, že v Minsku probíhá MS do 18 let v hokeji. Proboha, vždyť to ví i moje máma!
Začíná mi docházet čisté oblečení. Naštěstí máme ale v našej kvarťíre pračku, takže mě nejspíš čeká další premiéra.
Těším se na další dny. Před palácem sportu je bruslení s výhledem na město za třicet korun, v nedalekém obchodě jsme objevili višňové pelmeně a v pátek se v centru otevírá Česká pivnice!
Pavle, ze zkušenosti vím, že všecko na kameře – stav akumulátorů, zapojení mikráku, světlo, médium – je nutné před začátkem natáčení zkontrolovat minimálně 9x, aby měl člověk alespoň 50% jistotu, že to fakt pojede:) Jo, a doporučuju si při nahrávání na externí mikrofon zapojit nějaké sluchátka jako odposlech;).