Pro Francouze je to nejčastější letní směr. Jen co začnou prázdniny, velká část Paříže a vůbec severní poloviny země si bere dovolenou a odjíždí se rekreovat na jih Francie. Nehrnou se tolik do zahraničí, rádi si volno užijí pěkně doma, nejčastěji u Středozemního moře, na plážích Azurového pobřeží. Na exponovanou trasu a v exponovanou dobu jsme se vydali i my. Nejeli jsme se ale opalovat (tedy ne primárně), ani pojídat ústřice a ty zapíjet pastisem. Naší destinací bylo Marseille, druhé největší město Francie, které začátkem července hostilo první oficiální Test Event jachtařských disciplín před blížícími se Olympijskými hrami.
Bude to právě nově zrekonstruovaný přístav v Marseille, který se příští léto promění v zázemí závodů o olympijské medaile z jachtingu a windsurfingu, a který se už tohle léto stal ústředním dějištěm desetidenního předolympijského Test Eventu. Ten probíhal v identickém formátu, jaký se očekává i příští rok v létě. Účastnili se ho ti nejlepší světoví sportovci (přibližně 350 závodníků z 55 zemí světa), kteří závodili v identických disciplínách a podmínkách, jaké mohou čekat za rok. Zázemí a organizace dosahovala olympijských standardů, díky několika desítkám novinářů a fotografů měla akce i solidní mediální pokrytí. Primárně šlo ale o nejlepší možnou příležitost pro všechny zainteresované vyzkoušet si podmínky a další aspekty, které marseillský záliv nabízí. Sportovci ocenili unikátní možnost přesně rok před olympiádou vyzkoušet jednotlivé závodní formáty, trasy a hlavně místní nevyzpytatelné povětrnostní podmínky, my jako organizátoři jsme pak mohli v praxi vidět, jak fungují nebo nefungují jednotlivé zamýšlené procesy v závodní zátěži.
Summer party – Disneyland – Marseille pod 10 hodin
Do Marseille jsme jeli vlakem. Je to sice skoro 800 km, ale TGV tu trasu zvládne za tři hodiny. Horší to bylo s volnými lístky. I když se nám odpovědné oddělení snažilo koupit jízdenky zavčas, s ohledem na exponovanost trasy a termín začátku prázdnin jednoduše z Paříže v tu dobu už nebyly k dispozici. Jediná alternativa tak byla jet z nádraží v Marne la Vallée, asi 40 km od Paříže, kde ty největší vlaky zastavují jen proto, že jen pár kroků od něj je vstup do zábavního parku Disneyland.
Vlak do Marseille nám jel už v sedm ráno, navíc hned den po velké Summer party organizované pro všechny zaměstnance celého organizačního výboru. Z původně optimisticky zamýšleného scénáře vzít to z párty rovnou nonstop na nádraží nakonec po dospělém zvážení sešlo a s odjezdem po jedné v noci taxíkem na byt to včetně přibližně tříhodinového spánku v posteli, dalšího taxíku z Paříže do Disneylandu a prospaného přejezdu většiny země ze severu na jih vlakem nakonec zabralo pod deset hodin až do cílové destinace. Jachtařská mise mohla začít.
Jako kdyby byla olympiáda
Do Marseille jsme dorazili z našeho oddělení Press operations tři. Já, Rich (Kanaďan, spoustou sportovních akcí protřelý photo manager) a Sebastien (mladý Francouz, který vedle práce pro OH ještě dodělává školu). Na místě jsme rychle potkali zbytek našeho týmu: Tatianu (Ruska, za náš tým měla celý Test Event na starosti), Pascala (Francouz, hlavní photo manager celé olympiády) a Marka (Brit, externí spolupracovník, odborník na jachting, který oproti některým z nás tento sport už někdy viděl).
V tomto počtu šesti osob jsme měli za úkol zajistit co nejlepší možné podmínky pro novináře, kteří se z celého světa sjeli do Marseille, aby referovali o průběhu závodů. Na starosti jsme kromě samotných novinářských akreditací měli jednak tiskové středisko, aby novináři měli kde pracovat, kde si uložit věci, měli všechny potřebné informace, funkční internet a kávovar. Druhak jsme zajišťovali provoz dvou mixzón, do kterých jsme vždy po návratu závodníků na pevninu navigovali sportovce, aby případně mohli novinářům poskytnout rozhovory. Třetím hlavním pilířem pak byl management fotografů a videotýmů, pro které jsme měli k dispozici lodě s řidiči, aby je dopravili blíže k samotnému sportovnímu dění pro co nejlepší fotky a videa.
Nehledě na rychle se měnící povětrnostní podmínky a tedy variabilní časy závodů byl náš denní režim každý den velmi podobný. Těsně před otevírací dobou hotelové restaurace brzo ráno budíček, velká snídaně, přesun metrem a následně busem do přístavu. V tu dobu už začínalo velké vedro, které trvalo vždy až do samotného večera (ani jednou přitom nezapršelo nebo se alespoň nezatáhla obloha). Po příjezdu do přístavu na nás vždy podle závodního rozpisu čekala práce většinou až do devíti večer, poté následoval odjezd posledním busem zpět na hotel, většinou gurmánská večeře v okolí, jedno pivo na dobrou noc a pak už jen upadnutí do postele a pod dohledem dvou masek Darth Vadera pověšených na obrovském zrcadle každého pokoje hned u postele hluboký spánek.
Jediný den, který dokázal nabourat tento zajetý režim, byl francouzským zákonem práce nařízený volný den uprostřed Test Eventu. Každý z nás si musel vybrat jeden den, kdy nebude pracovat, aby dodržel pravidlo, že v týdnu neodpracujeme více než šest dnů ze sedmi. Ideální možnost se tedy trošku prospat, dát si snídani o něco později, vyrazit do nedalekého národního parku Calanques, kde kromě hikování po klikatých cestičkách vinoucích se po skalnatých vrcholcích hned vedle moře byla možnost i první marseillské koupačky. Dovča vibes.
Jachting – sport, ze kterého bez televize nic nevidíte
Ale zpátky do přístavu. Oproti většině sportů jsou jachting a windsurfing specifické v tom, že po většinu doby vůbec nevidíte žádný sportovní děj. Všechno se odehrává daleko na moři, kam můžete z pevniny uspokojivě dohlédnout pouze dalekohledem. A jelikož oproti olympiádě tyto závody ještě nepřenášela žádná televize a nebyl vytvářen ani žádný živý přenos, bylo těžké zjistit, komu se jak daří.
O tom, kdo byl jak ve které disciplíně úspěšný, jsem se mohl vždy jen dovtípit na základě požadavků novinářů o rozhovory se závodníky. Novináři totiž oproti mně měli alespoň prostor sledovat průběhy závodů na webu v podobě tabulkového live trackeru. Závodů se účastnila i pětice českých závodníků, jak všichni dopadli, nevím, ale jelikož při povinném průchodu mixzónou po každém závodním dni jsem byl já s tabulkou pro odškrtnutí si sportovců, co už mixzónou prošli, tím jediným, kdo se o ně zajímal, tak to vypadá, že žádnou velkou díru do světa neudělali. Můžu jen prozradit, že trojnásobný olympijský účastník Karel Lavický, na kterého jsem náhodou natrefil už první den, kdy jsem ještě netušil, že tu takový český závodník vůbec je, skončil ve windsurfingu na krásném posledním 24. místě.
Žaludek na vodě
Abychom z jachtingu taky něco měli, naskytla se nám poslední den příležitost dostat se na jednu z našich foto lodí a nechat se odvést na otevřené moře a vychutnat si závěr finálového závodu v ženském kitesurfingu. Normálně by to byl nádherný zážitek, bohužel už v té době se na mně začaly projevovat příznaky nastupujícího úžehu z deseti dnů strávených na přímém slunci (měl jsem celou dobou pokrývku hlavy i opalovací krém, ale stejně nestačilo!) a tedy místo vychutnání si závodu z první linie byla moje hlavní starost, kam budu z naší fancy lodě v případě potřeby zvracet.
Na nejhorší nakonec nedošlo, i tak jsem ale po příjezdu zpět na pevninu zjistil, že nejsem jediný, kdo má podobné problémy, proto jsme po konzultaci přístav poslední den raději předčasně opustili a místo velké závěrečné večeře a párty jeli vše vyležet do klimatizovaného hotelu. Ráno mi bylo o něco lépe, vynechaná večerní párty mi ale nijak nechyběla, tedy jasný signál, že jsem ještě pořád nebyl stoprocentně fit. Na přesun zpět do Paříže byl však můj stav dostatečný.
Závěrem je třeba říci, že deset dní v Marseille bylo velmi intenzivních a svůj účel splnilo. Celkově byl Test Event ze všech stran hodnocen velmi kladně, ukázal však na několik oblastí, na kterých je potřeba do příštího roku zapracovat, například najít způsob, jak ještě více chránit osoby před extrémním sluníčkem a vedrem. Myslím, že všichni zúčastnění si odnesli spoustu poznatků a přes několik radostí a strastí se naučili hromadu nových věcí. Náš anglicko-francouzsko mluvící tým si například oblíbil jedno výstižné a na spoustu nečekaných nebo jinak nepříjemných situací aplikovatelné slovní spojení – kurvajachting. Tím jsme se po příjezdu do Paříže také svorně rozloučili a částečně se nás drží dodnes.
Předchozí díly:
Pabris #1: Olympijské entrée. Vous êtes les bienvenus
Pabris #2: Do Paříže s Miraiem a červnová aklimatizace v novém prostředí
