Musím přiznat, že mé utkvělé představy o Bělorusku berou za své díky tomu, že stále narážejí na realitu, kterou v posledních dnech zažívám na vlastní oči. Jakkoli jsem z naší tříčlenné výpravy nejméně konsternován zdejší velkolepou architekturou plnou olbřímých panelových sídlišť (což je nejspíš dáno také tím, že žiju přes 22 let v nejkrásnějším městě na světě), stále marně čekám na nějakou potlačenou demonstraci, cenzuru, davové nadšení pro rudý říjen nebo prázdné regály v obchodech.

Byl to prý nějaký řecký filozof, který vynalezl jedinečný recept na šťastný život- každé ráno snídal žábu. Do nového dne tak vstupoval s tím, že to nejhorší má za sebou a cokoli se mu až do následujícího jitra přihodí, nepřebije odpornou chuť snídaně.