Byl loňský červenec, když mi na potáborové večeři zazvonil telefon. Volal mi Adam Pavlíček (kamarád a kolega z Motoru), který mi oznámil mou nominaci na hokejové mistrovství světa příštího roku, které se konalo v Bratislavě. Nominace se týkala nečeské skupiny, takže mé kroky vedly do Košic. Přesto to byla teprve předběžná nominace, která vám udělá obrovskou radost, ale ještě není úplně stoprocentní.

Každou hodinu, minutu i sekundu jsem si na Slovensku ohromně užíval. Pro kluka, který je už čtyři sezony zvyklý na bitvy svého Havlíčkova Brodu s Řisuty, David Servisem nebo Orlovou, je i šlágr Dánsko – Francie neuvěřitelným hokejovým svátkem. Šampionát navíc přinášel momenty, kdy se mi ježil každičký chlup na těle.

Nečekaná nominace na hokejové mistrovství světa na Slovensku mi přišla necelý týden před začátkem akce, kdy kvůli nemoci vypadl jeden z účastníků. Naštěstí do sebe vše zapadlo, já se i přes začínající zkouškové dokázal uvolnit ze školy a mohl jsem odjet k našim bratřím.