Vánoční svátky jsem netrávil jako každý rok návštěvami příbuzných, ale hokejovým mistrovstvím dvacítek. Hned ráno po Štědrém dni jsem vyrazil na brněnské vlakové nádraží a odjel zpožděným rychlíkem do Prahy. Jelikož to byl mezistátní vlak z Vídně, nepodařilo se mi usnout, protože přede mnou byla skupinka asijských turistů a neustále si něco fotili z okna, takže jsem slyšel každý zvuk závěrky jejich foťáků na mobilu.
Je někdy k jedenácté večer, cestovatel začátečník vyjde před terminál letiště a vychutnává si první vteřiny v nové zemi. Vychutnávání ho přejde skrze čerstvý zimní vzduch během maximálně minuty a začne klepat kosu, zatímco Ondra Kubát celou výpravu ujišťuje o tom, že autobus fakt přijede. Časem nám ale začalo docházet, že se asi nedočkáme.
Už ani nevím, kdy jsem se o své nominaci na Channel One Cup v Moskvě dozvěděl. Bylo to asi před půl rokem. Byl jsem zrovna na dovolené ve Švédsku.
Pamatuji si, že jsem zrovna sledoval jeden film, když David Schlegel přidal na Facebook příspěvek s nominacemi redaktorů na zahraniční cesty. Nenapadlo mě, že bych mohl najít i své jméno. A právě proto mě to doslova šokovalo. Za rok se podívám vždy maximálně do Německa a teď jsem si najednou měl balit kufry do Ruska na Channel One Cup.
Těsně před Vánocemi se mi poštěstilo vyrazit s kolegy z eSports.cz do Moskvy na tradiční Channel One Cup. Když jsem se od Ondry Kubáta dozvěděl o mé nominaci, ani na malou chvíli jsem neváhal, co nejrychleji vyřídil všechny nezbytné formality a připravoval se na toto dobrodružství.
Do eSports jsem nastoupil v roce 2012 jako komentátor házené a postupem času jsem se přeorientoval na florbalové přenosy, u kterých jsem zůstal dodnes. Proto jsem vůbec nečekal, že bych se někdy mohl podívat někam do zahraničí za hokejem.
