Rouen předčil očekávání, Jágra tam ale neznají

Na mou první eSports akci jsem se dostal vlastně náhodou. Když mi na začátku března volal Áda, zda bych neměl zájem jet s ženskou reprezentací na mistrovství světa do Francie, že to jeden člověk odřekl, v první chvíli jsem ani netušil, o jaký sport že se to má jednat. Popravdě, o ženském hokeji jsem neměl do té doby skoro žádný přehled. Ovšem představa, že poznám nové lidi, navštívím Francii, a hlavně že blíže poznám holky, hrající ten nejlepší sport na světě, mi nedovolila odmítnout.

Šampionát v Rouenu? Hokej, ŽENY, zpěv!

Když se řekne „Rouen“, už to pro mě není jen velká neznámá kdesi na severu Francie. Rouen… Vybaví se mi deset mimořádných dní tohoto roku, které jsme strávili jako redaktoři v dějišti ženského mistrovství světa v ledním hokeji. „Hokej, ženy, zpěv,“ dala by se charakterizovat naše dubnová výprava. Co víc si přát?

Co se stane v Rouenu, zůstane v Rouenu

Potkají se Hradečák, sparťan a Budějovičák. Ne, takhle nezačíná film ze zákulisí fanouškovského prostředí se scénářem Texaského masakru motorovou pilou, nýbrž cesta na mistrovství světa žen do francouzského Rouenu. S Matějem Mayerem a Tomášem Lichnovským jsme vyrazili společně s týmem, což bylo pro naši spolupráci obrovské plus. Taky proto jsem byl trochu nervózní, ale byla to ta zdravá nervozita (a jakmile jsem si poprvé sáhl na puk, bylo to v pohodě 😀 ).

Nezapomenutelný zážitek

Celou republiku pohltilo hokejové šílenství a ani já nezůstal zkrátka. Vůbec poprvé ve svém životě jsem měl možnost sledovat zápasy MS přímo v místě dění a musím říct, že to byl pro mě nezapomenutelný zážitek, o který se podělím v následujícím blogu.

Na skok v Norsku s letuškou Jakubem Kovářem

Když jsem spolu s většinou ostatních členů naší redakce v srpnu 2014 odjížděla na svůj první espoťácký sraz, těšila jsem se na nové lidi a spoustu zážitků. Poznámky svých kolegů: „uvidíš, odvezeš si cenu pro objev roku“, jsem ignorovala a tvrdila, že je to blbost. Ukázalo se ale, že tipy naší redakce tak úplně vedle nebyly. Velkou radost jsme měli z kolektivních ocenění, při rozdělování zahraničních cest jsme pak kromě jména Davida (Jahody) slyšeli i moje jméno.  Norsko? Proč ne, ale v životě mě to nenapadlo.