Mannheim – Různé světové šampionáty v hokeji měly už desítky maskotů. Nejinak je tomu i letos v Německu. Zelený dinosaurus v německém dresu nevypadá nijak odlišně od těch, kteří se po tribunách všech světových hal procházeli. A v tom je právě ten rozdíl. Ti jiní, starší, se jen „procházeli“. Nevybavuji si, že by mě někdy televizní pohled na maskota turnaje nějak pobavil. Ovšem v mannheimské SAP aréně někdy místo zápasu musím uhrančivě sledovat, co zase ta příšera vymyslí.

Cesta na šampionát v Německu pro mne začala v den prvního zápasu Německa s USA (Gelsenkirchen – rekordní návštěva). To jsem se vydal žlutým autobusem do Prahy, kde jsem do devíti večer (od sedmi p.m.) čekal na Jardu „draka“ Svobodu z Šumperka. Když jsme se sešli, jeli jsme k tetě do Průhonic, kde jsme měli domluvený nocleh. Něco po jedenácté hodině jsme k ní přijeli a dostali jsme zdravou večeři na noc. Možná, že kdybychom věděli, jak se najíme další dny, vyjíme jí celou ledničku.