Letos jsem přijel do Kanady mimořádně unavený. Měl jsem před Vánoci hodně starostí s Markenem a protože se svět médií potýká s krizí danou nástupem elektronických médií, musel jsem se jako manažer pořádně ohánět, abychom tuto krizi pocítili co nejméně. eSports má sice za sebou nejúspěšnější rok v historii, řadu projektů úspěšně rozvíjíme, vymýšlíme řadu nových věcí, ale musíme pečovat i o ty projekty, které mnoho nevydělávají nebo nám přinášejí problémy. Nejdůležitějším kapitálem naší firmy jsou totiž šikovní lidé a když nebudou mít na čem pracovat, bude mít i firma velké potíže.
Nakonec jsme většinu problémů s Mishou zvládli, musím mu v každém případě teď na nový rok moc poděkovat za osm let skvělé spolupráce. V každém případě jsem rozhodně neodjížděl do Reginy odpočatý, ba naopak. Pořádně jsem si neužil ani Štědrý den a přijel jsem do Kanady v poněkud rozporuplném rozpoložení. Ondra s Tomášem měli oči navrch hlavy, já přijel do Kanady za poslední dva roky už popáté. Uvědomoval jsem si, že mě tu čeká hodně práce a když jsem si vzpomněl na Fargo, kde jsem ulehal ke spánku třeba v půl sedmé ráno místního času, nemohu říci, že jsem se zrovna těšil.
I v čase krize se nám podařilo zajistit spolupráci s iDnes.cz, ČTK, Radiožurnálem a dvěma televizemi. Myslím, že i přes původně reálnou hrozbu tato akce finančním fiaskem neskončí, což je to jediné, co jsme od cesty do Kanady po té nezážitkové stránce očekávali.
V tomto rozpoložení – plný problémů a čísel, jsme přijeli do Kanady, kde na mě začali působit dva faktory. Jednak nadšení Tomáše a Ondry a jednak neskutečně vstřícné a přátelské chování místních lidí. Byl jsem několikrát upozorněn na to, že Regina je strašná díra, kde kromě nekonečně rovných a dlouhých plání nic není. Upřímně řečeno, opravdu tu nejsou nějaká muzea, není tady žádný orloj nebo Hradčany, je tu spousta sněhu a velká zima. Nicméně jak velká je tady zima, tak vřelé a teplé bylo přijetí místních lidí.
Lidé nechtějí na šampionátu vydělávat, chtějí být skutečně dobrými hostiteli a jejich největší snahou je, aby se nám na turnaji líbilo. Podotýkám, že jsem prožil rok ve Spojených státech a znám ty naučené americké úsměvy lidí, kterým je buřt, jak se máte, a mnohem víc touží po tom, abyste je samotné vnímali jako pozitivní úspěšné lidi plné energie. Stejně tak rozpoznám naučené “ekonomické” úsměvy, jejichž hlavním posláním je oholit vás na kost.
Přiznám se, že ze začátku jsem o tom trochu pochyboval, ale ti lidé o nás jeví opravdový zájem a snaží se nám pobyt co nejvíc zpříjemnit. Přiznám se, že to je pro mě víc než všechny památky. Po této stránce je to jasně nejhezčí mistrovství. Když to srovnám, jak chtěli při MS v Praze 2004 okrást mé zahraniční kamarády v jakékoliv restauraci, nebo s MS v Bernu, kde jsem se zadarmo nemohl pomalu ani nadýchnout, je to příjemná změna a důkaz, že kapitalismus nemusí nutně jít švýcarskou cestou ke zpoplatnění všeho.
Oproti juniorskému šampionátu v Ottawě tu spíme v mnohem příznivějších podmínkách, na pokoji nám v alkoholickém opojení nesténá žádný polobezdomovec, ale užíváme si soukromí pokoje, na němž jsme sami. Pravda, snídaně jsou hodně jednotvárné a chudé, ale protože mléko s cornflaky v Čechách prakticky nejím, dokážu se s tím lehce vyrovnat.
Bohužel máme spoustu práce a to nás trochu limituje v poznávání místního světa. I tak jsme se spřátelili s místní hokejistkou Chelsou, která hrála dva roky za Slavii a dneska jdeme s ní a s jejími kamarády do našeho už oblíbeného sportbaru PRESS BOX. Bereme s sebou i Martina Merka, který se z malé chatrče, ve které jsme společně bydleli během MS do 20 let 2007 ve švédské Moře, vyšvihl v klíčové lidi IIHF a přiletěl sem do Reginy byznys třídou a bydlí tu v nejdražším hotelu.
Co se týče práce, Tomáš je vynikající literát. Hodně čte, umí dobře anglicky, má mimořádný talent. Ondra mu zdatně sekunduje, jeho velká síla spočívá v dobré organizaci práce, dohromady toho kluci stihnou drtivě nejvíc. Výrazně mi pomáhají i s videem. Odmítli od samého počátku hloupý předsudek, že natáčet a stříhat video je složité a aktivně se na tom podílejí.
Dneska sice z přemíry snahy natočili video, které házíme do odpadkového koše, ale chybami se člověk učí. Poučení spočívá v tom, že bez kameramana se video natočit nedá. Zpovídaný obvykle uteče ze záběru…
