blog.onlajny.cz

Dneska jsme s Arim opět navštívili Fanfest. Před utkáním České republiky se Švédskem jsme se mimo jiné pokusili zdolat brankářský simulátor. Z dvaceti střel jsme inkasovali každý devět branek. Ari si pak skóre vylepšil, když napodruhé inkasoval pouze sedmkrát. Samozřejmě jsme se z našeho výkonu radovali, leč ne dlouho. Když jsme byli nuceni přihlížet, jak profesionální gólman, zřejmě i dobře finančně ohodnocený, předvádí výkony, které se velmi podobají těm našim, chtělo se nám “plakat” (velmi jemně vyjádřeno).

Jelikož jsem došel k názoru, že je na tomto blogu obecně málo kritiky, podíval jsem se kolem sebe a zkritizoval co šlo. Začneme fotografiemi. Na tréninku před zápasem s Běloruskem se Pleky fotil v historickém dresu, ve kterém hráli naši zápas s Itálií. Pokud tedy uvidíte někde jeho fotku v tomto dresu, jedná se o pravé a nefalšované šméčko 🙂

Většinou jsme to my, kde dřepí u notebooku a mastí onlajn. Naši přátelé doma na nás ale nezapomínají. Zprostředkovaně tak přinášíme onlajn z mého oblíbeného filmu Gremlins (náš pes vypadá jako ta příšerka, teda než se začala množit a mutovat). Je zachován v původním změní, takže drobné překlepy, chyby a nevhodné výrazy určitě omluvíte:-) Možná Vás nezaujme, ale musím říct, že mně čekání na utkání relegace mezi Francií a Itálii velmi zpříjemnil. Sice jsem musela vypadat jak debil, když sem tady na prázdné tribuně co chvíli vyprsknula smíchy, ale prostě to jinak nešlo.

Myslím, že jsme vyspělou zemí, ve které žijí z celosvětového hlediska nadprůměrně vzdělaní a inteligentní lidé. Pořád jsou však věci, ve kterých na jiné národy nestačíme. Jednou z nich jsou paneláky. V paneláku jsem prožil prvních 20 let svého života a upřímně řečeno, nestěžoval jsem si.

Ze středoevropského pohledu nepříliš atraktivní pátek využila naše novinářská skupinka nejen k návštěvě českého tréninku, ale také k bleskovému výletu do centra Quebeku. Cílem byl Český dům. Vybaveni mapami a informacemi z tiskového střediska jsme toto centrum českého hokejového národa našli bez větších problémů. A návštěva to byla mimořádně příjemná.

Není neznámým faktem, že Evropa zámořský svět příliš nezajímá. Natož pak aby se tu někdo zajímal o Evropu “východní”, myšleno Českou republiku. Dneska nás při večeři v restauraci pobavil jeden pán, když se zeptal: “Po rozdělení zůstala Praha vám nebo Slovákům?” Mimo jiné pak podotkl, že kdysi jako mariňák navštívil Ukrajinu. Asi myslel, že nás toto přirovnání potěší.